11. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi našli v Súdánu 'poklad'. Fascinovala mě krajina, připadáte si jako na Marsu, popisuje oblast archeolog

Lenka Varadzinová a Ladislav Varadzin odkrývají kosterní pozůstatky... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lenka Varadzinová a Ladislav Varadzin odkrývají kosterní pozůstatky... | foto: Petr Pokorný

PRAHA/CHARTÚM Chudý a rozlehlý Súdán se zase jednou dostal do titulků světových médií. Prezident Umar Bašír skončil po třech dekádách své vlády za mřížemi, po dlouhodobých protestech došlo v zemi k převratu a moci se teď – prý dočasně – chopila armáda. A právě v pohnuté době bádali v tamním terénu čeští archeologové pod vedením manželů Lenky a Ladislava Varadzinových.

„Od letošního února do března, kdy jsme v Súdánu pracovali, panovalo období relativního klidu. V určitých částech Chartúmu sice pokračovaly demonstrace, v naší lokalitě v pohoří Sabaloka na západním břehu Nilu však nebylo nic takového znát,“ řekla LN Varadzinová z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, na niž je zapsána výzkumná koncese. 

Magická lokalita Sfinga – jedno z hlavních sídlišť a pohřebišť lovců-sběračů...
Ladislav Varadzin při výzkumu jedné ze sond obsahujících lidské pohřby na...

V oblasti zhruba osmdesát kilometrů severně od súdánské metropole neměli ani ozbrojený doprovod, přesto se cítili bezpečně. O oblast se Češi zajímají už od roku 2009; vědci bydlí v malé vesničce al Hudžér Abú Dóm, kde na podzim 2011 našli zázemí pro své kontinuální výzkumy.

Co je tam vedlo? Před dekádou vyzvali súdánští památkáři, kteří sami nemají tolik prostředků, ke spolupráci na výzkumech i zahraniční expedice. Obrátili se též na Česko, neboť tuzemští egyptologové pracovali v Núbii již v šedesátých letech. Známý profesor Miroslav Bárta měl posléze provést předvýběr vhodných lokalit: v severním Súdánu tedy zvolil lokalitu Usli s chrámy a paláci z napatského období (asi 1. tisíciletí před Kristem), avšak také jej v oblasti tzv. šestého nilského kataraktu zaujaly mocné povodňové sedimenty lemující břehy Nilu, v nichž mohly být jako v jakémsi „archivu“ uloženy záznamy o proměnách klimatu a přírodního prostředí v celé severovýchodní Africe za posledních deset tisíc let.

Úžas „v kopcích z Marsu“

Následně do oblasti a přilehlého pohoří Sabaloka zamířila menší geoarcheologická expedice čtyř lidí, již vedla právě Varadzinová (za svobodna Suková) specializující se dříve na skalní umění a společenský vývoj ve starším a středním holocénu v oblasti Východní Sahary. V pohoří Sabaloka, odkud se v pravěku vyvážely suroviny, Češi našli během prvních dvou krátkých pobytů řadu zajímavých dat a především pravěké lokality mimořádného významu.

Na pozůstatky pravěkého osídlení se expedice zaměřuje od podzimu 2011. V té době se do výzkumu zapojil též Varadzin z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR, jenž dostal na starost vedení výkopových prací. „Náš zájem je zhruba o dobu mezi deseti až třemi tisíci let před Kristem. Jde o pozdní lovce-sběrače, kteří již používali a vyráběli keramiku, a rané pastevce,“ říká Varadzin, jenž sice původně vystudoval k archeologii též egyptologii, ale zapsal se jako přední expert na výzkum středověkých památek – zvláště Vyšehradu.

„Když jsem prvně přijel na Sabaloku, naprosto mne zaujala zdejší krajina! Byl jsem jí úplně fascinován – připadáte si jako člověk na Marsu, na kterém však předtím někdo žil a nechal po sobě ohromné množství pozůstatků,“ říká Varadzin o náhorní „perle“, jež se vypíná nad jinak plochým, širým Súdánem. Pak s budoucí chotí zjišťovali, že takřka na „každé druhé“ vyvýšenině je potenciální naleziště. Žádné výzkumy tam předtím neprobíhaly; nebyly na ně peníze ani kádry.

Čechy dnes zajímá oblast o rozloze osmnáct krát šest kilometrů, sídlištní struktura i přírodní prostředí regionu, který jistě pulzoval životem, než se proměnil v pustou hroudu. „Podařilo se nám posunout dataci počátků mezolitického osídlení kultury Early Khartoumv centrálním Súdánu z dosavadního 8. tisíciletí před Kristem o dalších 1500 let do minulosti. To je velká věc,“ tvrdí Varadzinovi, kteří se teprve chystají data publikovat v prestižních vědeckých časopisech typu Antiquity a další. S tím se zároveň posunují počátky výroby keramiky v Súdánu, jež se tak nově řadí mezi nejstarší doklady v Africe.

Stovky kosterních nálezů

Letošní expedici, z níž se s kolegou Jaroslavem Řídkým (držitelem grantu Neuron) nedávno vrátili, hodnotí vysoko. Jako úspěch. Čechům se totiž skládá obraz, jací byli dávní „Sabaločané“.

Měli neobyčejně hustou sídlištní síť, nabízí se i plno dalších indicií. „V oblasti koncese jsou nejméně čtyři mezolitická pohřebiště, což je úžasné. Na jednom z nich je odhadem 400 mrtvých, což jej řadí k největším na světě z této epochy. A domníváme se, že nejméně jedno další pohřebiště na Sabaloce bude podobně tak velké. Tato oblast je archeologický poklad,“ říká Varadzin o nálezech zemřelých, z nichž někteří byli do hrobu uloženi i svázaní a jiní překrytí hromadou kamení.

Nálezy v severní Africe týkající se počátků civilizace a klimatických změn jsou dnes velice atraktivním tématem, o něž mají vědci – a odborné časopisy – zájem. Po několika tisíciletích tzv. africké vlhké fáze, během níž bylo na Sabaloce rušno, došlo k ustoupení pásma monzunů zpět na jih a ze zatravněného areálu se stala pustina. A vysychání pokračuje.

„Je vidět, že změny musely vést k odchodu populací či radikální adaptaci,“ říkají vědci, kteří spolupracují s paleohydrology (zajímajícími se o dávné toky vod), geoinformatiky i paleobotanikem Petrem Pokorným.

Súdán – na rozdíl od Egypta – umožňuje i vývoz nálezů, tudíž kosterní pozůstatky téměř devadesáti jedinců ze zatím dvou zkoumaných pohřebišť může antropologický tým pod vedením Petry Havelkové z Národního muzea zkoumat ve svých laboratořích.

S českou misí spolupracují i uznávaní zahraniční vědci: třeba keramoložka a specialistka na pravěk severní Afriky Elena Garceaová z Itálie, antropoložka zabývající se pravěkými africkými populacemi Isabelle Crevecoeurová z Bordeaux či expert na africkou prehistorii Stanley Ambrose z Illinois. „O naše výsledky je ve světě už opravdu velký zájem,“ tvrdí manželé Varadzinovi.

Spojení expertiz těší „šéfa“ českých egyptologů Bártu. „S Archeologickým ústavem AV spolupracuje náš ústav již přes patnáct let. Spolupráce se rozvíjí v geofyzice, antropologii, archeologii... Súdánské projekty jsou pokračováním mezioborového bádání a úspěšné tradice. Spolupráce je to vzájemně obohacující a přispívá k vysoké mezinárodní úrovni české vědy v oblasti výzkumu civilizací. Archeologický ústav je významným partnerem, poněvadž jeho vědci patří mezi to nejlepší, co tato země má,“ řekl LN Bárta.

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Specialista na pojištění

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Praha, Středočeský kraj