PRAHA Život každé lidské buňky závisí na schopnosti oddělit podstatné genetické informace od podružných. Buňka totiž uchovává v DNA až 90 procent údajů, které jsou pro tvorbu bílkovin zbytečné. „Cenzorem“ informací je tzv. sestřih RNA. Na jeho rychlosti a přesnosti závisí osud celé buňky. Sestřih je katalyzován tzv. sestřihovými komplexy, které se po ukončení reakce rozpadají, a musí se regenerovat, aby se mohly účastnit dalšího kola katalýzy. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR společně s kolegy z Ústavu Maxe Plancka pro buněčnou biologii v Drážďanech zjistili, že k regeneraci v tzv. Cajalových tělískách, která fungují jako recyklační centra buněčného jádra. Dále vědci odhalili, že zmíněná tělíska citlivě reagují na hladinu RNA sestřihu v buňce. V poslední době se ukazuje, že velká část mutací způsobujících dědičná onemocnění ovlivňuje právě RNA sestřih. Cajalova tělíska by se tak mohla stát indikátorem různých genetických poruch, při kterých se sestřih RNA mění.
24. dubna 2008
GENETIKA
