Většina lidí ale „malou mrtvici“ stále podceňuje a záchranku nezavolá. „Proběhne rychle, nezanechá žádné trvalé následky, ale během několika dnů nebo týdnů následuje fatální mozková příhoda, které bylo možné předejít, kdyby pacient rychle zareagoval,“ varuje Jiří Neumann, jeden z organizátorů kampaně 30 dnů pro léčbu a prevenci cévních mozkových příhod. V rámci této kampaně se letos otevřou dveře více než 30 nemocnic, v některých bude mimo jiné možnost nechat si ultrazvukem vyšetřit krční a mozkové tepny. V Česku ročně utrpí cévní mozkovou příhodu kolem 35 tisíc lidí, její výskyt je u nás vyšší než v průměru Evropy. Zhruba třetina pacientů na mrtvici umírá. Zlepšit péči o lidi s mrtvicí má vznik oficiálních iktových center.
Od minulého týdne objíždí odborná komise jednotlivá pracoviště, která chtějí mozkovou mrtvici léčit. Už teď je jasné, že neuspějí všichni. Pro ty, jimž by se nelíbilo, že v jejich městě už nebudou léčit mrtvici, má ministerstvo zdravotnictví jasný vzkaz. „Není to snížení dostupnosti, ale zvýšení kvality péče.“ Cílem je také omezit zbytečné převážení mezi nemocnicemi. U nejčastějšího typu mrtvice má pacient největší šance, když se na specializované pracoviště dostane do čtyř hodin od začátku příznaků.
Ve všech krajích by mělo být aspoň jedno iktové centrum, které se kvalitně stará o pacienty s nejčastější formou mrtvice. Celkem jich bude řádově dvacet až třicet.
Kromě toho budou komplexní cerebrovaskulární centra, kde budou dělat i neurochirurgické operace. „Péče bude kvalitnější, protože se bude koncentrovat vybavení, zkušenosti i personál. Bude ale i levnější, protože ušetříme na léčbě následků,“ říká Vladimír Beneš, předseda České neurochirurgické společnosti.
Aby se kvalita vybavení zlepšila a sjednotila a aby centra větší nápor pacientů zvládla, zamíří do center evropské dotace. Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr avizuje, že to bude zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Rozdělovat se začnou v červnu.
„Počítá se s dovybavením jednotek intenzivní péče, potřebujeme, aby těch lůžek byl dostatek. V iktovém centru to znamená alespoň osm lůžek. Řekněme si na rovinu, že v dnešní době to není běžné,“ říká Ondřej Škoda z České neurologické společnosti.
Zaostáváme v rehabilitaci Ještě větší potíž je nedostatek lůžek rehabilitace a následné péče. Zjednodušeně neurologové nemají komu pacienty stabilizované po mrtvici předat. Právě kvalita následné péče přitom do velké míry rozhoduje o tom, jestli bude člověk, odkázaný bezprostředně po mrtvici na druhé, opět soběstačný. Své o tom ví Jan Dohnálek, pacient po mrtvici, který vede občanské sdružení Iktus. „Před rokem jsem se začal starat o pacienta, jednou za čtrnáct dní jsem za ním jezdil. Začal znovu mluvit, začal se pohybovat, udělal si dokonce řidičské oprávnění,“ vypráví Dohnálek.
Dobrá rehabilitace je jednou z podmínek pro iktová centra, na její splnění ale dostanou nemocnice čas. „Víme, že nejde udělat tlustá čára, aby to bylo v pořádku od zítřka,“ říká náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.
***
Malá mrtvice * Tranzitorní ischemická ataka má stejné příznaky jako velká cévní mozková příhoda - poruchy citlivosti tváře nebo končetin na jedné půlce těla, náhlá porucha rovnováhy, řeči a podobně. Trvá několik minut a nezanechává trvalé následky. * Pokud po „malé mrtvici“ pacient okamžitě vyhledá lékařskou pomoc, mohou odborníci najít a odstranit příčinu. Jinak je 9krát vyšší riziko velké mrtvice. Ta může přijít do několika dnů až týdnů a může mít závažné následky.
