PRAHA Ekonomická krize motivuje domácnosti šetřit, na druhou stranu ale přibývá lidí, kteří tak činí ne zrovna šťastným způsobem. Kvůli úsporám v řádu desítek korun jsou lidé ochotni až téměř hazardovat a na zahraniční cestu se vybaví jen kartičkou od tuzemské zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z informací zástupců zdravotních pojišťoven.
„Nešvarem, který se v poslední době mezi Čechy vyrážejícími do ciziny rozmáhá, je spoléhání se pouze na tuzemské zdravotní pojištění. Lidé při svých cestách po Evropě vycestují jen s kartičkou od české zdravotní pojišťovny a dále se již nepojišťují,“ uvedl Ladislav Friedrich, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny. „Pravdou je, že na základě tohoto dokladu získají lidé nezbytné ošetření i v jiné zemi EU. Problémem však jsou odlišné ceny za lékařské ošetření v Česku a v zahraničí. Česká zdravotní pojišťovna pak proplatí jen takovou částku, kolik stojí daný lékařský úkon zde v Česku a to bývá jen velmi malá část celkových nákladů. Zbytek musí zaplatit klient, tedy buď z komerčního cestovního pojištění, nebo ze svého,“ upřesnil Friedrich.
Jedním z vysvětlení takového chování lidí je snaha v době ekonomické krize ušetřit. „V případě cestovního pojištění, kde lidé ušetří pouze nějakých dvacet třicet korun za den, je ale riziko neúměrně vysoké. Snažit se tak uspořit právě na tomto výdaji není příliš rozumné,“ varoval Friedrich.
Celý problém je v tom, že si lidé příliš neuvědomují, kolik vlastně stojí lékařská péče v cizině. A jde o velmi vysoké částky. Jen ambulantní ošetření může znamenat desetitisícové částky - za předpokladu, že je člověk v Evropě. V případě USA jsou částky ještě několikrát vyšší. Obyčejná zlomenina ruky nebo nohy včetně rentgenování a krátkého pobytu v nemocnici pak může zraněného přijít i na částku okolo sta tisíc korun.
Že se celkově jedná o nikterak zanedbatelné částky, ukazují i sumy úhrad zdravotních pojišťoven. A ty přitom tvoří jen malou část z celkových úhrad za ošetření za hranicemi. „Jen za uplynulý rok vyplatila zdravotní pojišťovna za lékařské ošetření v cizině u našich klientů na základě předložení pouhého průkazu pojišťovny zhruba 182 milionů korun. V letošním prvním čtvrtletí dosáhly tyto úhrady již více než 41 milionů korun,“ uvedl Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP). Podle Roda přitom nemusí jít o konečná čísla, protože vyúčtování běžně chodí s půlročním až ročním zpožděním. „V některých případech to může být i více, evropská legislativa umožňuje účtovat až tři roky zpětně,“ dodal Rod.
Lidé, kteří nechtějí riskovat doživotní platbu za lékařskou pomoc v cizině, by si rozhodně na zahraniční cestu měli sjednat komerční cestovní pojistku. Z ní se pak platí úhrada veškerých nezbytných nákladů na ošetření v případě úrazu či nemoci.
***
Kolik zaplatila VZP za zdravotní péči pojištěncům v zahraničí*
V roce 2008 vyplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) celkem 182 milionů korun za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům v zahraničí (na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění - EHIC). Nezbytná zdravotní péče byla vloni v cizině poskytnuta celkem 26 740 osobám. Náklady na zdravotní péči v prvním čtvrtletí 2009 na základě EHIC dosáhly u VZP 41,1 milionu korun a jednalo se o 2896 případů. * V zemích EU, EHP a Švýcarsku
Na základě Evropského zdravotního průkazu zdravotního pojištění mají Češi nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči v zemích EU, EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska. Problém je ale v tom, že česká zdravotní pojišťovna uhradí klientům jen takovou
částku, kolik stojí daný lékařský úkon v České republice. Zbytek (většinu z celkové částky) uhradí klient ze svého nebo z komerčního cestovního pojištění.
