PRAHA České domácnosti ročně vyprodukují kolem čtyř a půl milionu tun odpadu. Úplně nejběžnější způsob likvidace komunálního odpadu přitom představuje klasické skládkování. Podíl takto „zpracovaného“ odpadu se výrazně zvýšil mezi roky 2005 a 2006, a sice ze 70 procent na 81 procent. Mnoho stávajících skládek je však již plných, a proto se musí zakládat nové. S tím ale často většina lidí bydlících v okolí vytypovaných míst nesouhlasí a obecní zastupitelstva mají tendenci se s jejich názorem ztotožnit. „Kam tedy s ním?“ ptají se lidé podobně jako v předminulém století český prozaik Jan Neruda. Na rozdíl od něj nemají na mysli pouze vyhozený slamník, ale veškerý odpad, který běžná domácnost denně vyhazuje - od prázdných obalů od konzerv až po vybité baterie z dálkových ovladačů.
Experti mají jednoduchou radu: Aby skládek ubylo, měli by lidé odpad více třídit. V odborné hantýrce úředníků z ministerstva životního prostředí se tomu říká „materiálové využití oddělených složek komunálního odpadu“.
Ministerstvo prý nezahálí a pracuje na nové vyhlášce o tříděném odpadu. „Bude se týkat zejména bioodpadu. Jeho sběr by měl být časem automatický ve všech obcích,“ řekl místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Legální skládky ale pro životní prostředí zdaleka nepředstavují to nejvyšší nebezpečí. „Jestliže jsou dobře vedeny, nepředstavují riziko,“ potvrzuje senátor za ODS a ekolog Bedřich Moldan. Pokud totiž skládky jejich zřizovatel postaví podle všech regulí, žádné nebezpečné látky by do okolního prostředí unikat neměly. „Horší je, že se nerozšiřuje podíl těch odpadů, které jsou recyklovatelné,“ souhlasí Moldan s názorem ministerstva životního prostředí.
Největší nebezpečí přitom hrozí zejména při skládkování nebezpečných odpadů. Odborníci apelují na to, aby právě tyto složky lidé důsledně oddělovali od ostatních. Pozitivní zpráva je, že množství odděleně sbíraných složek komunálního odpadu se trvale zvyšuje.
Česko se ale potýká ještě s jedním problémem. Krajinu už celá desetiletí hyzdí a znečišťují černé skládky. Zlozvyk, který se masově rozšířil před rokem 1989, se dosud nepodařilo vymýtit. „Černých skládek ale podle mého názoru naštěstí není tolik, aby představovaly celostátní problém. Spíše je to problém některých lokálních území,“ soudí Moldan. Kromě úniku jedovatých látek hrozí na „černých“ skládkách větší nebezpečí požáru. Naposledy hořela letos v srpnu nelegální skládka v Dolní Řasnici na Liberecku. Do ovzduší přitom unikaly velmi škodlivé zplodiny.
