BRUSEL Evropský parlament bude mít po příštích volbách v červnu 2009 méně členů než dosud a drtivá většina států se tak bude muset smířit s méně výrazným zastoupením. Jakým, to se právě začíná řešit. Češi ale mohou být už z kraje klidní: namísto současných 24 europoslanců by měli dostat 22, což je číslo, s nímž počítali a na které kývli už v přístupové smlouvě k unii.
Europarlament se nemůže, z praktických i politických důvodů, donekonečna nafukovat. Odtud už dřívější rozhodnutí národních vlád, že se stanoví maximální počet europoslanců bez ohledu na možná další rozšíření. Nová unijní smlouva, která se právě dokončuje, počítá se stropem 750 zákonodárců, nyní jich je ale 785. Musí se tudíž ubrat a přerozdělit křesla mezi státy - to je vždycky háklivé téma, protože žádný národ s úsměvem nekývne na snížení svého relativního vlivu v unii.
Nové rozpočítání měli za úkol francouzský konzervativec Alain Lamassoure a jeho rumunský kolega z europarlamentu, socialista Adrian Severin. Jejich tabulka, kterou představí v Bruselu právě dnes, počítá se stropem 750 členů, hranicemi nejméně šesti poslanců, respektive nejvíc 96 za jeden stát, a logikou čím větší stát, tím více voličů na jedno křeslo. Znamená to, že zatímco nejmenším zemím, jako jsou Malta či Slovinsko, se počet europoslanců buď zachová, nebo dokonce zvýší, nejvíc se zredukuje největším zemím. Celkově přijde o poslanecká místa 17 států z 27.
Česko, které by mělo skončit s 22 poslanci jako podobně lidnaté Maďarsko či Belgie, patří do skupiny zemí, kterým se Lamassourova tabulka víceméně zamlouvá. „Počítali jsme s tím číslem, a ustoupit musí všichni,“ řekl k tomu šéf unijního výboru v české Sněmovně Ondřej Liška (Strana zelených). Za férový ostatně považuje Lamassourův návrh většina států. Rýsuje se ale problém s Polskem. Polákům se nelíbí, že by měli mít méně europoslanců než Španělé - s nimiž jsou si nyní rovni - přičemž ale pomíjejí, že Španělů je o pět milionů víc. Očekává se, že Polsko s počtem zákonodárců vyrukuje jako s jednou „nedořešenou otázkou“, až se bude v říjnu na summitu bloku dokončovat nová unijní smlouva.
Ačkoli nemají Češi důvod k panice, redukce křesel může znervóznit menší strany, jejichž kandidátky jen taktak překonaly hranici volitelnosti v prvních eurovolbách. Jde hlavně o nezávislé, jako jsou Jana Bobošíková či Vladimír Želený, nebo o lidovce. „Věřím, že snížení počtu křesel nebude na úkor KDU-ČSL, ale je jasné, že bude úspěchem, pokud se nám podaří obhájit dva mandáty, které nyní máme,“ připustil lidovec Jan Březina, aniž by komentoval, jestli se on sám bude o post znovu ucházet.
***
Jak se EP zvětšoval
Evropský parlament poprvé zasedal v roce 1958, kdy měl 142 členů. Počet europoslanců se pak zvýšil na 198 (v roce 1973), po prvních přímých volbách (rok 1979) jich bylo již 410. S přijímáním dalších členů se postupně zvětšoval až na dnešních 785.
O autorovi| KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ (od stálé zpravodajky LN)
