Její „poklesky“ demonstroval na záznamu průmyslové kamery, která mířila přímo na její pracovní místo. O kameře Dagmara neměla tušení, a tak se obrátila na inspektorát práce. Ten teď může jejímu zaměstnavateli uložit za narušování soukromí tučnou pokutu. Kamera namířená na pracovní místo tak, že kontroluje každý pohyb zaměstnance, je totiž zásahem do osobní integrity.
Inspektoráty práce dostávají ročně stovky podnětů na porušování zákoníku práce, od července mohou dokonce zaměstnavatele pokutovat i za šmírování na pracovišti. A z kontrol, jež inspekce za uplynulé čtyři měsíce absolvovala, vyplývá, že většina stížností na nepřiměřené sledování byla oprávněná.
„Inspekce práce provedla 75 takových kontrol, v 58 případech došlo k porušení soukromí a osobních práv zaměstnanců,“ potvrdil Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. Zaměstnavateli, který poruší soukromí zaměstnanců, přitom nově hrozí pokuta až milion korun. Podle Macíčka lze očekávat, že kontrol bude ještě přibývat. Zejména s ohledem na rychlý rozvoj a cenovou dostupnost technologií, které sledování a kontrolu zaměstnanců umožňují.
Vůbec nejčastějším případem porušování soukromí zaměstnanců zaměstnavatelem je neoprávněné sledování e-mailů. „Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování zákazu používat pracovní prostředky pro osobní potřebu pouze přiměřeně. Například z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele,“ vysvětlil právní expert Aleš Eppinger z advokátní kanceláře Schaffer & Partner.
V mezích zákona tak zaměstnavatel může kontrolovat, komu pracovník posílá e-maily a od koho je dostává. Za hranou je, když si přečte celý obsah e-mailu. Pokud zaměstnavatel pravidelně sleduje korespondenci pracovníků, porušuje tím i ústavně zakotvené listovní tajemství.
