PRAHA Zdravotníci a občanská sdružení se snaží všemi možnými prostředky přesvědčit mladé lidi, aby darovali krev a krevní složky. Dárců totiž kvapem ubývá. I když v ČR není nedostatek krve, začíná být obtížné krýt některé výpadky.
V současnosti probíhá hned několik velkých propagačních akcí zároveň. Český červený kříž má dlouhodobou kampaň Jdi se bodnout se strachem, kterou podpořily známé tváře: zpěvák Ali Amiri a modelka Eva Čerešňáková. Za dva týdny startuje na podporu dárcovství koncertní turné po vysokých školách písničkáře a herce Tomáše Kluse. Zároveň v těchto dnech pomalu dobíhá v 45 transfuzních stanicích motivační akce, kdy každý dárce dostal za odměnu plechovku nealkoholického piva. Tu organizovala přímo odborná Společnost pro transfuzní lékařství.
Její předseda Vít Řeháček je s výsledky plechovkové motivace spokojen. Podobné projekty podle něj skutečně pomáhají získat nové dárce. Podle předběžných údajů stoupl jejich počet ve většině zapojených transfuzních stanic.
Cílovou skupinou jsou studenti Například v mostecké nemocnici přibyla během dvou týdnů akce s nealkoholickým pivem dokonce třetina dárců proti loňskému roku. Ve Fakultní nemocnici Plzeň přibylo dárců proti loňsku o 19 procent a počet těch, kteří přišli krev darovat poprvé, vzrostl o 62 %. „Vzhledem k vysoké spotřebě krve v našem regionu nám náš registr dárců nestačí. Jsme vděční za každou propagaci dárcovství,“ říká Růžena Herynková z transfuzního oddělení plzeňské fakultní nemocnice.
Dobrovolné dárcovství propaguje také občanské sdružení Dar života. Nyní míří s informačním koncertním turné Tomáše Kluse na šest vysokých škol. „Přesně tam je cílová skupina potenciálních dárců krve,“ vysvětlil předseda sdružení Ivo Bílek „Celé turné má hlavně studentům sdělit, že tady ta možnost je. Dárcovství prožívá obrovskou krizi a bez jejich zapojení to nedokážeme napravit.“
Jenže i Bílek připouští, že zvrátit současný propad počtu dárců je na podobné jednotlivé akce příliš velký úkol. „Když uděláte akci v období jednoho dvou měsíců, nemá celoroční efekt, V daném období se zájem zvedne, ale pak to vyšumí,“ tvrdí. Přesto i jednorázové mají podle něj svůj smysl. „Sestupný trend byl tak výrazný, že během pěti let jsme ztratili přes 100 tisíc evidovaných dárců krve. Pokud nebudeme dělat nic, nebudeme mít za chvilku žádné,“ varuje.
Podle odborných doporučení by mělo být v každém státě registrovaných dárců krve a krevních složek minimálně 4 procenta obyvatel. U nás bylo na konci loňského roku zaregistrováno 278 tisíc bezpříspěvkových dárců. „To znamená, že nám do optimálního stavu chybí více než 130 tisíc nových dárců,“ doplnil Řeháček. Místo toho počet nových dárců už několik let klesá.
Při pandemii hrozí výpadek dárců krve V České republice zatím není dlouhodobě nedostatek krve. Přesto se už klesající počty dárců projevují. „Stávající dárci musí chodit častěji,“ popisuje Řeháček. Výpadky jsou znát při dovolených v létě nebo kolem vánočních svátků. „A kdyby byla náhle zvýšená spotřeba krve při hromadné nehodě, nebo kdyby dárci hromadně onemocněli třeba prasečí chřipkou, tak by se těžko sháněli.“
Důvodů, proč je dárců málo, je hned několik. Jednak nynější dárci stárnou a kvůli různým onemocněním přestávají krev dávat. Podle odborníků chybí osvěta mladých, kteří by je měli nahradit.
Podle Řeháčka se ale také na počtech bezpříspěvkových dárců projevuje působení soukromých firem, které odebírají od dárců plazmu a dávají jim kolem 400 korun jako náhradu za dopravu a čas.
Podle Naděždy Kalužové z ostravského krevního centra také trvají mylné představy o dárcovství. „V celé republice jsme byli zvyklí, že za minulého režimu existovaly brigády z továren, které přijely na krevní centra a dělaly si z toho pracovní akci. Toto dnes už neexistuje,“ řekla před časem Kalužová.
***
Dárcovství Jak je na tom Česko s krví
* V České republice mohou dárci krve využít přes 60 transfuzních stanic. Patnáct z nich se připojilo k projektu Krevní barometr, díky kterému mohou dárci snadno zjistit, kde je jaká krevní skupina právě zapotřebí.
* Darovat lze buď plnou krev, nebo její složky, tedy červené krvinky, plazmu či krevní destičky. Plná krev se používá jen výjimečně. * Transfuzní stanice spolupracují mezi sebou a s krevními centry. Odebraná krev z transfuzních stanic se zpracovává v krevních centrech na jednotlivé složky. Ty zase dodávají zpět oddělením různých nemocnic. Z plazmy se také vyrábí léčiva.
* Zatímco krevní destičky se nedají skladovat déle než pět dní, krevní plazma vydrží až tři roky. Červené krvinky se mohou skladovat maximálně 42 dní.
* Při jednom odběru lze dát maximálně 500 ml krve, případně 360 ml červených krvinek nebo 850 ml plazmy. Při léčbě jednoho těžce zraněného je zapotřebí krev od 20 až 30 dárců.
