Tváře tehdejších lídrů největších stran - Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka - byly až do samého konce volebního víkendu staženy nervozitou. Občanští demokraté měli po celý volební maraton nakročeno k vítězství, až do konce si udržovali náskok před sociálními demokraty. Celkově to ale vypadalo, že většinu ve sněmovně bude mít levice. „Stojedničkovou“ převahu oranžových a rudých nakonec odvrátili právě Češi v zahraničí: padesát procent z nich dalo hlas občanským demokratům, patnáct procent zase zeleným. Až přičtení jejich volebních lístků tak zajistilo pravici alespoň volební pat.
Dohromady přišlo před čtyřmi lety k volebním urnám za hranicemi Česka bezmála sedm tisíc voličů, tedy jen nepatrný zlomek českých občanů žijících v cizině. Letos to má být ještě o sto lidí méně. „Nejvíce zaregistrovaných voličů je v Bruselu a Bratislavě,“ hlásí Jiří Beneš z tiskového odboru ministerstva zahraničí. Tamní ambasády zaregistrovaly více než čtyři stovky českých voličů. Statistiky, kolik Čechů žije mimo vlast, ministerstvo nevede. Předpokládanou účast si pochvalují v Austrálii. Na konzulát v Sydney poslaly „volební přihlášku“ skoro tři stovky zájemců.
Pro představu: odhaduje se, že australský světadíl obývá na třicet osm tisíc českých občanů. „Na celou českou komunitu v Austrálii a na Novém Zélandě je to sice žalostně málo, ale oproti posledním volbám jsme zaznamenali stoprocentní nárůst,“ říká generální konzul Vít Kolář.
Pro větší občanský zájem má vysvětlení. Parlamentním volbám dělal konzulát velkou a hlavně cílenou reklamu. „Asi jako jediný zastupitelský úřad jsme informace podávali i přes Facebook,“ říká Kolář. „Tímhle způsobem se nám podařilo zachytit mladou generaci studentů.“ Ani větší účast mladých lidí ale obecně nízký zájem o volby nevytrhne. Volit za hranicemi je totiž složité. „Nejčastější výtka od lidí zní, že to mají k urnám příliš daleko a že by preferovali korespondenční volbu,“ říká konzul.
Není divu. Zahraniční Češi, kteří si chtějí zvolit poslance, totiž musí podstoupit poměrně náročný přípravný proces: nejpozději čtyřicet dnů před volbami musí na ambasádu osobně doručit žádost o zápis na seznamu voličů spolu se sérií dokladů. Přihlášku může adept na voliče poslat i poštou, pak si ale kopie dokladů zase musí nechat úředně ověřit. Další cestu na velvyslanectví pak musí volič podniknout v den voleb. „Třeba Češi, kteří žijí na Novém Zélandu, to mají do Sydney opravdu daleko, nikdo se odtamtud k volbám nepřihlásil,“ říká Kolář. Češi tak podle něj závistivě pošilhávají po Slovácích, kteří o svých zákonodárcích mohou hlasovat na dálku.
I proto se stále častěji ozývají hlasy volající po snadnější cestě k urnám. „Je to politiky podceňované téma. Těch lidí, kteří by mohli volit, je v zahraničí určitě víc,“ míní politolog Josef Mlejnek. „Pomohlo by jim elektronické hlasování, aby měli větší podíl na volebním procesu.“
***
KOLIK LIDÍ SE LETOS PŘIHLÁSILO V ZAHRANIČÍ K VOLBÁM
Celkem: 6601 voličů
Londýn: 402 voličů
Brusel: 453 voličů Bratislava: 418 voličů
Toronto: 301 voličů Paříž: 261 voličů New York: 297 voličů
Na českém generálním konzulátu v New Yorku se před čtyřmi lety zúčastnila voleb Ája Vrzáňová, bývalá dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení
Sydney: 247 voličů
V roce 2006 využilo možnost volit v zahraničí 6702 voličů, nejvíce hlasů dali pravici
ODS
50,17 %
ČSSD 15,75 %
Strana zelených 15,69 %
KDU-ČSL 10,13 %
KSČM 2,11 %
Češi s bydlištěm mimo území republiky, kteří chtějí volit, musí písemně požádat své vyslanectví či konzulát o zapsání do zvláštního seznamu voličů. A musí tak učinit nejpozdějí čtyřicet dnů před volbami. Volit na ambasádách mohou také občané s trvalým bydlištěm v Česku, kteří budou v době voleb v cizině třeba na dovolené, pokud si předem ve své domovské obci vyžádají voličský průkaz.
