17. září 2019 19:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi v šesti třídách. Věk není tak určující, regionální dělení je mnohem podstatnější, říká sociolog

Nejvíce lidí spadá od ohrožené třídy. Naopak nejmenší zastoupení má venkovská... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nejvíce lidí spadá od ohrožené třídy. Naopak nejmenší zastoupení má venkovská... | foto: Lidové noviny

PRAHA Každý šestý Čech spadá do do takzvané strádající třídy a čelí realitě nízkých příjmů a majetku. Naopak zhruba jeden z devíti je členem nastupující kosmopolitní třídy, která sice slušně vydělává, umí jazyky i rozumí počítačům, ale chybí jí majetek. Unikátní výzkum zmapoval strukturu české společnosti a rozdělil ji do šesti tříd.

Cítíte se jako kosmopolitní člověk, kterého čeká zářná budoucnost? Nebo nemáte zrovna nejvyšší příjmy, ale můžete se vždy spolehnout na lidi okolo sebe? Nebo přímo strádáte a řešíte třeba i existenční problémy? V žádném z těchto případů v tom nejste sami, jste součástí celé jedné sociální třídy.

Vymezil je výzkum, který si od týmu kolem sociologa Daniela Prokopa, Paulíny Tabery z Akademie věd ČR a Martina Buchtíka z agentury STEM objednal Český rozhlas. Definuje je studie s názvem „Rozdělení svobodou“, která pracuje s výsledky výše uvedeného průzkumu.

Jednotlivé třídy (viz grafika níže) se od sebe liší přístupem k různým druhům kapitálu. Tedy nejen ekonomického (příjmy a nashromážděný majetek), ale také sociálního kapitálu (prestiž sociálních kontaktů i možná pomoc od svého okolí) až po kulturní a lidský kapitál (účast na kulturním životě i znalosti jazyků či digitálních technologií).

Údaje od čtyř tisíc respondentů ukázaly, že skoro čtyřicet procent obyvatel Česka připadá na dvě nejohroženější třídy, které v podstatě po všech stránkách strádají, nejsilněji však po té ekonomické.

Konzervativci ze satelitů

To naopak není případ zajištěné střední třídy. Její zástupci vedou typicky relativně usedlý život v příměstských oblastech velkých sídel, kde mají vlastní bydlení. Nepřekvapí tedy, že nejčastěji jde o lidi ve středním věku.

„Z profesního hlediska mezi nimi nalezneme zejména specialisty a odborné pracovníky napříč různými obory,“ uvádí studie s odkazem na vysoký poměr manažerů či ředitelů firem. Asi tak nepřekvapí, že nejčastější zastoupení má v Praze, nejméně se vykytuje mezi obyvateli Ústeckého kraje.

Češi politikům nedůvěřují, soudům a policii ale víceméně ano.

Češi politikům nedůvěřují, soudům a policii ale víceméně ano.

Zatímco tato střední třída může profitovat z toho, že měla dost času nashromáždit majetek, věk promlouvá od situace také negativně. Zpravidla se totiž na pracovní trh dostávali lidé z této skupiny během devadesátých let, kdy ještě digitální technologie plně neprorostly všemi odvětvími. Opírají se tak tradičně o produkty transformace bezprostředně po pádu komunismu.

Kdo bude příštím pověstným jedním procentem? Podle sociologů to bude nastupující kosmopolitní třída. Jak ale varuje sociolog Prokop, nepředstavujte si armádu dvacátníků. „Zní to, jako by kosmopolitní třída byli mileniálové, ale ve skutečnosti jsou to lidé přes třicet, až ke čtyřiceti letům. Věk není v Česku vůbec tak určující, jak se možná občas říká. Regionální a sociální dělení je mnohem podstatnější,“ řekl LN Prokop s tím, že průměrně se od předchozí třídy liší jen o sedm let. Polovina z této progresivní třídy už má děti.

„Kosmopolitci“ už se v moderním světě cítí jako doma, nastupovali v něm už do práce a studovali školy. Podařilo se jim také v profesním životě rychle vystoupat - mají mezi sebou nejvyšší poměr vedoucích pracovníků.

I přes nadprůměrné příjmy ale zatím členové kosmopolitní třídy nenashromáždili velký majetek, s čímž dobře koresponduje třeba drahé bydlení v Brně či Praze, kde zástupci této třídy žijí nejčastěji. Oproti konzervativně laděné střední zajištěné třídě vykazují názory a postoje zárodečné třídy elit více progresivismu. Zároveň se mohou opřít o rodinu i přátele.

Modré límečky a venkov

Zhruba 15 % obyvatelstva spadá do tradiční pracující třídy. Typicky se jedná o maloměstskou populaci, která nemá přímo nouzi o majetek či příjmy - celých 87 procent bydlí ve vlastním. Většinou se jedná o manuální pracovníky v technicky zaměřených oborech nebo řemeslníky.

Jenže třída takzvaných „modrých límečků“ postrádá oproti předchozím silnější sociální vazby a nemohou se tak lehce spolehnout na pomoc druhých. „Malý sociální kapitál mají také z hlediska prestiže sociálních kontaktů, neznají právníky, lékaře, IT specialisty a podobné profese,“ uvádějí autoři studie.

Podle nich těží lidé z této třídy z ekonomického růstu, kvůli nedostatku lidského kapitálu, jako je znalost jazyků a oblasti ICT, se může při ekonomických výkyvech jejich situace zhoršit.

Oproti tomu obyvatelé ze třídy místních vazeb těží nejvíce právě ze svého okolí. S tím souvisí i jejich výskyt nejčastěji v těsnějších venkovských komunitách. Nemají problém sehnat mezi svými známostmi odbornou pomoc v téměř jakémkoliv odvětví.

Typický je pro ně slušný majetek, který ale udržují za pomoci spíše průměrných příjmů. „Relativně nižší životní náklady života na venkově nenutí tuto třídu usilovat o vyšší příjmy,“ vysvětluje materiál.

V mezinárodním srovnání je tato společenská skupina unikátní - Česko má totiž nadprůměrný počet malých obcí a tato třída tak do budoucna bude nejspíš spíše výjimkou.

Jednou nohou nad propastí

Doslova v ohrožení se ocitá mezi čtvrtinou a pětinou lidí, kteří spadají do ohrožené třídy, jež disponuje podprůměrným majetkem i příjmy. To odpovídá také nejčastějším povoláním - řadovým zaměstnancům služeb a administrativním pracovníkům. Pro lepší uplatnění jim zpravidla scházejí lepší odborné znalosti, ale i jazyková výbava a ovládání digitálních technologií. Dobře jsou na tom naopak s kapitálem sociálním.

Významně v této skupině dominují ženy, konkrétně ze 62 %. Existuje ale cesta ven. „Jejich situace je daná třeba necitlivým přístup k exekucím nebo tím, že ženy berou o pětinu až čtvrtinu méně než muži. Při rozpadu rodiny se pak dostávají do obtížné situace. To vše lze řešit v horizontu dalších deseti let. Tato třída často říká, že pro lidi jako oni je jedno, zda žijí v demokracii,“ rozebral situaci pro LN Prokop.

Vůbec nejhůře si vede strádající třída. Řadí se k ní 18 % české populace, přes pětinu jejích zástupců má jen základní vzdělání. Narozdíl od všech ostatních tříd strádající nedisponují takřka žádným druhem kapitálu a nejčastěji se tak potýkají s nezaměstnaností i exekucemi.

Ačkoliv významnou část třídy tvoří důchodci, zahrnuje ze 14 procent i mladé, kteří svou příslušnost k této třídě přebírají po rodičích. Typická je to třída pro Ústecký či Moravskoslezský kraj.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky
Premium

Pokrok po švédsku: mizející pisoáry a genderově neutrální sport

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Severská země přichází s revolučními nápady, kterým aplaudují pokrokoví liberálové z celého světa. Mizí pánské pisoáry,...

Premium

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson přijede s nehudební show. Získejte vstupenky zdarma

Bruce Dickinson | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson se předvede v poněkud netradiční roli. V rámci večera mluveného slova představí svou...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!