Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Česká historička odešla z exulantského centra v Berlíně kvůli politizaci

  18:04
BERLÍN/PRAHA - Česká historička Kristina Kaiserová rezignovala na místo ve sboru odborných poradců nadace chystaného vysídleneckého dokumentačního centra v Berlíně. Českému rozhlasu (ČRo) svůj krok zdůvodnila mimo jiné politizací tohoto grémia. Je tak už druhým zahraničním zástupcem, který z vědecké rady odešel. Na konci loňského roku tak učinil polský historik Tomasz Szarota.

Sudetští Němci | foto: Lidové noviny

Správní rada nadace vykazuje podle Kaiserové známky dlouhodobé politizace, která se nevyřešila ani po dvou letech. Vědecká rada měla být podle ní nezávislejší. "Vzhledem k tomu, že stojí pod tlakem správní rady a zároveň nebylo osloveno celé spektrum historiků, kteří se tímto problémem zabývají, tak je ta vědecká rada také trochu zpolitizovaná," prohlásila odbornice na česko-německé vztahy z Ústí nad Labem.

Ve vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) si rovněž postěžovala na to, že členové rady se často vyjadřovali v médiích, což podle ní není prospěšné pro seriózní vědeckou práci. S některými výroky se prý navíc nemůže ztotožnit.

Problém Kaiserová vidí i v tom, že chystané Centrum proti vyhánění (Zentrum gegen Vertreibungen) si představuje všechny násilné migrace jako jeden společný jmenovatel příběhů 20. století. "Tam se klade velký důraz především na subjektivní stránku a tím se ztrácí ten historický kontext. To měl nový projekt odstranit.

Domnívám se, že dokud se ta otázka znovu neredefinuje a vědecká rada neobsadí patřičnými lidmi, tak je ten projekt ve slepé uličce," uvedla pro ČRo. Frankfurtskému deníku řekla, že se k odchodu rozhodla sama a české ministerstvo zahraničí na ni nevyvíjelo žádný tlak. Vědecká rada vyjádřila na svém pondělním zasedání podle FAZ nad rozhodnutím Kaiserové politování.

V grémiu zůstal jediný cizinec
Po její rezignaci a po odchodu Szaroty zůstává v odborném grémiu jediný neněmecký zástupce - Maďar Kristián Ungvary. Za "alarmující signál" označili rezignaci Kaiserové politici opoziční německé sociální demokracie (SPD) Wolfgang Thierse a Angelica Schwallová-Dürenová. "Je na čase, aby bylo toto grémium obsazeno historiky, kteří vyloží dějiny útěku, nucené migrace a vyhnání historicky fundovaně a kriticky, namísto aby většinově vyhovovali požadavkům BdV (německého Svazu vyhnanců)," vyzvali představitelé SPD.

Právě německý Svaz vyhnanců (BdV) poutal k vysídleneckému středisku v posledních měsících pozornost médií sporem o obsazení místa vyhrazeného v radě nadace Útěk, vyhnání, usmíření pro jeho zástupce. To si v orgánu, který má centrum spravovat, nárokovala kontroverzní předsedkyně BdV Erika Steinbachová, poslankyně vládních křesťanských demokratů (CDU). Nakonec ustoupila výměnou za rozšíření počtu zástupců BdV.

"Paní Steinbachová je pro tu nadaci patrně největší problém," míní Kaiserová. "Je kontroverzní osobností. U nás ji moc neznáme, ale velmi negativně na ni reaguje Polsko. A to nejen vládní kruhy, ale i veřejnost.

Ještě ve funkci poslankyně spolkového sněmu se negativně vyjadřovala k hranici na Odře a Nise," dodala historička v rozhovoru pro ČRo. Čechy zase Steinbachová v minulosti popudila prohlášením, že za druhé světové války "pod německým panstvím takřka netrpěli".

Česko se projektu oficiálně neúčastní
Výstavní a dokumentační středisko vysídlenců má připomínat osudy lidí, kteří museli ve 20. století nuceně opustit domovy, tedy i osudy Němců odsunutých po válce z českého a polského území. Česko se projektu, který schválila německá vláda i parlament, oficiálně neúčastní. Spolu s Polskem už dříve vyslovilo obavy, aby centrum nepřipomínalo hlavně německé oběti válečných a poválečných událostí a aby se tak vina Němců nezmenšovala.

Szarota v prosinci 2009 svůj odchod odůvodnil tím, že nechce být žádným "fíkovým listem" v tomto ryze německém podniku, jehož koncepční směřování i obsazování funkcí jej prý zklamalo.

Autoři: ,