130 let

Česká naděje na dalšího člověka ve vesmíru žije

Česko

PRAHA Přestože se na oběžnou dráhu zatím podíval jediný český kosmonaut, naše vlajka se dostala dál: až na Měsíc. Eugene Cernan, astronaut s česko-slovenskými kořeny, ji měl zabalenou v osobním balíčku. Později ji věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově, kde je dodnes vystavena. Kromě vlajky se ve vesmíru řadou kosmických projektů prezentovali i čeští odborníci. Už v roce 1965 vyvinuli v brněnské vojenské akademii řadu sondážních a meteorologických raket SONDA. V 70. letech se české přístroje uplatnily na palubě sovětských kosmických stanic. Nejznámějším je krystalizátor ČSK, který vznikl ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.

V roce 1978 odstartovala první česká družice Magion. Vyvinuli ji v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Do roku 1996 následovaly další čtyři Magiony.

V 90. letech začali čeští odborníci spolupracovat i s americkou kosmickou agenturou NASA. Díky tomu mohl v roce 1996 vynést raketoplán Atlantis na oběžnou dráhu přístroj MACEK pro měření zrychlení těles ve stavu beztíže, vyvinutý v Astronomickém ústavu AV ČR.

V roce 2003 na jeho úspěch navázala druhá česká družice: MIMOSA. Také ona měla měřit zrychlení ve stavu beztíže, ale kvůli technické závadě přístroj na palubě selhal. Češi se také v rámci mezinárodních projektů podílejí na analýze dat z družic a sond. Například superpočítač Amálka, umístěný v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, nyní zpracovává informace o magnetickém poli Merkuru, které v lednu na Zemi zaslala sonda Messenger. V roce 2003 vznikla Česká kosmická kancelář. Pomáhá českým firmám zprostředkovávat zakázky pro kosmické projekty. Dalším milníkem, který přiblíží možnost poslat do vesmíru dalšího Čecha, bude vstup naší republiky do Evropské kosmické agentury. Česko s ní spolupracuje už třetí rok. Formální rozhovory o vstupu by mohly být ukončeny ještě letos.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás