"Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů. Ve skutečnosti Krym a Ukrajina znamenají probuzení z pocitu, že nám nic nehrozí," uvedl v rozhovoru pro HN šéf české armády.
Vyhrocení konfliktu na Ukrajině by s sebou podle Pavla přineslo i pro Českou republiku mnoho problémů, například zvýšený příliv uprchlíků, na který by stát mohl zareagovat omezením propustnosti hranic. Pavel však upozornil, že vysílat vojáky přímo na Ukrajinu se NATO nechystá. "Není vůle ani právní základ na Ukrajině vojensky zasáhnout," upřesnil v HN.
Kritický bod? Ohrožení Pobaltí
Pokud by došlo k vojenskému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, NATO by podle šéfa armády zareagovalo posílením východních hranic. Česko by v tomto případě bylo schopné poskytnout zhruba 300 vojáků a čtyři stíhačky Gripen. V případě dalšího zhoršení situace by pak NATO demonstrovalo svou sílu rozsáhlejšími cvičeními na hranicích. "Cílem by bylo vyslat Rusku srozumitelný vzkaz: Držte se dál od hranice aliance, tady jsme připraveni," vysvětlil listu Pavel.
ČTĚTE TAKÉ |
Kritické by podle Pavla bylo ohrožení pobaltských zemí Ruskem, které by dalo podnět k použití ozbrojených sil aliance. "Pro tento případ kolektivní obrany se Česko zavázalo vyslat plně vyzbrojenou jednotku o síle až pět tisíc mužů," říká současný šéf armády, přičemž upozorňuje, že takové vyhrocení situace není zatím pravděpodobné.
