Médiím to ve čtvrtek řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Právník matky Pavel Hasenkopf sdělil, že její norští advokáti v Norsku žalobu podali a žádají o svěření dětí do její péče. O žalobě informoval ve čtvrtek deník Mladá fronta Dnes.
ČTĚTE TAKÉ |
„Pokud bude podána ta žádost o obnovení řízení ve věci svěření dětí (do péče), tam my jsme připraveni začít diplomatickou intervenci a podat diplomatickou nótu, ve které nabídneme, že český stát je připraven tady na našem území, pokud dojde k tomu, že děti budou svěřeny do rukou matky, nebo někoho z příbuzných, vykonávat dozor, zapojit příslušné instituce a garantovat, že o děti bude dobře postaráno,“ řekl Zaorálek.
„To jsme slíbili a slib budeme držet,“ dodal. Diplomatická nóta je formální dokument, jímž se představitelé země či instituce obracejí na své protějšky v cizině s oznámením či žádostí.
Podezření se neprokázalo
Norská sociální služba odebrala českému páru syny Denise a Davida v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Tělesné trestání dětí v Norsku zákon zakazuje.
Do případu se minulý týden vložila i Sněmovna. Chce po Sobotkově kabinetu, aby požádal norskou vládu o vysvětlení, proč hoši stále zůstávají v norských pěstounských rodinách. Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má česká vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři dostali do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoru nejpozději do 15. února informovat o tom, jaké kroky jeho kabinet provedl a má dál v plánu.
Čtyři hodiny ročně
Někteří ministři podmiňovali další postup tím, že matka musí případ řešit v Norsku, obrátit se na tamní soudy a vyčerpat své právní možnosti. Zástupci Michalákové chtěli po Zaorálkovi ujištění, že česká strana bude případné norské zamítnutí svěření dětí do péče jejich vlastní rodiny považovat za vyčerpání všech nástrojů.
Matka nyní může syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale její stížnost nepřijal.
Systémová chyba
Podle zástupců matky český případ není v Norsku ojedinělý. Existuje víc kauz, kdy děti zůstávají u pěstounů, i když důvody pro jejich odebrání z rodiny pominuly. Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) je podle Hasenkopfa v kontaktu s politiky a úředníky z dalších zemí střední a východní Evropy, jejichž občané přišli v Norsku či jiných severských státech o děti a bojují o ně. Další postup budou zřejmě koordinovat.
Chalánková český případ nepovažuje za „exces, ale za systémovou chybu“ ochrany dětí v Norsku. Podle ní tamní sociální úřady potlačují bez důvodů vztahy dětí s jejich vlastní rodinou. „Norsko tím porušuje mezinárodní principy ochrany základních lidských práv. Není například akceptovatelné, aby rozhodnutí o vrácení dětí do péče matky ovlivňovali pěstouni,“ uvedla poslankyně.
