Charakteristika: Česká televize je médium veřejné služby, zřízena byla zákonem číslo 483/1991 Sb. Hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize. Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.
Právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČT se uplatňuje prostřednictvím Rady České televize. Rada má 18 členů volených na šest let, dvě třetiny radních volí Poslanecká sněmovna, třetinu Senát. Hlavní pravomocí Rady ČT je jmenování a odvolávání generálního ředitele a schvalování rozpočtu a závěrečného účtu televize.
Vznik: Česká televize vznikla oficiálně 1. ledna 1992. Navázala na Československou televizi, která začala vysílat 1. května 1953.
Vedení: V čele České televize stojí generální ředitel, do funkce ho na šest let jmenuje Rada ČT. Od července 2025 je generálním ředitelem Hynek Chudárek.
Hospodaření: Rozpočet České televize se v posledních letech pohyboval kolem sedmi miliard korun ročně, změna přišla po navýšení poplatku od května loňského roku. Loni dosáhl navýšený rozpočet 7,96 miliardy korun, letos hospodaří s rozpočtem 8,536 miliardy korun. Základem hospodaření ČT jsou právě koncesionářské poplatky, z nichž dlouhodobě pocházejí přibližně tři čtvrtiny výnosů - letos 6,73 miliardy korun, zhruba miliardu ročně televize získává z podnikatelské činnosti.
Například ze sponzoringu ČT letos očekává 370 milionů korun, z reklamy, která je zákonem omezená, získá 138 milionů Kč, z prodeje práv pak 135 milionů korun. Do dubna 2025 činil poplatek 135 korun měsíčně (částka se nezměnila od ledna 2008), poté se zvýšil na 150 korun, zároveň se změnil okruh poplatníků.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v úterý představil návrh zákona, podle kterého od příštího roku začne být ČT (ale i Český rozhlas) financován ze státního rozpočtu, na rok 2027 televize dostane 5,74 miliardy korun, tedy stejně jako v roce 2024 (což byl poslední rok před zvýšením poplatků).
Největšími výdaji ČT jsou mzdové náklady - 2,93 miliardy korun, 1,91 miliardy Kč tvoří provozní a režijní náklady a 2,85 miliardy připadá na výrobu pořadů. Na sportovní pořady letos ČT vynaloží 627 milionů Kč, především na nákup práv na velké sportovní akce typu olympijských her, mistrovství světa v hokeji a ve fotbale.
Dramatická tvorba si vyžádá 471 milionů a na zpravodajství je určeno 435 milionů korun. Na akvizice, tedy nákup pořadů, má ČT vyčleněno 278 milionů a na zábavní tvorbu 221 milionů korun. Celkem 193 milionů Kč je určeno na publicistiku.
Zaměstnanci: V roce 2024 zaměstnávala Česká televize 2972 lidí, kolem tří tisícovek se počet zaměstnanců pohybuje posledních deset let. Ještě v roce 1993 v ČT pracovalo 4070 lidí, poté se počet zaměstnanců snižoval, minima 2511 dosáhl v roce 2005. Mzdové náklady dosáhly v roce 2024 podle výroční zprávy 2,8 miliardy korun (2,3 miliardy pak stála výroba pořadů a 1,8 miliardy provozní náklady jako šíření signálu nebo energie).
Struktura: Ze zákona má Česká televize kromě centrály na Kavčích horách také studio v Brně (založeno 1961) a Ostravě (založeno 1955), obě vyrábějí celou škálu pořadů od zpravodajství přes dokumenty po hranou tvorbu. V roce 2024 měla ČT v Brně 227 a v Ostravě 230 zaměstnanců. Kromě toho se postupně také rozvinula síť regionálních zpravodajských studií, které jsou nyní ve všech krajích ČR.
Stanice: Česká televize má dnes čtyři celodenně vysílající kanály (ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT4 Sport), vedle toho na společné frekvenci vysílá přes den dětský program ČT :D (Déčko) a od večera kulturní ČT art. Od března 2020 do konce roku 2022 fungoval i na reprízy zaměřený program ČT3. Česká televize nabízí i internetové iVysílání a provozuje také vlastní web včetně zpravodajství.
Postavení na trhu: Česká televize je podle oficiálních dat společnosti ATO-Nielsen dlouhodobě nejsledovanější televizní skupinou v ČR v divácké kategorii nad 15 let. Loni její podíl dosáhl 29,3 procenta, druhá skončila Nova (27,8 procenta) a třetí Prima (26,8 procenta). Nova je však nejsledovanější v komerčně nejzajímavější skupině diváků mezi 15 a 54 lety, kde její sledovanost loni dosáhla 34 procent, zatímco u ČT to bylo 25,3 procenta. Hlavní kanál Novy je také nejsledovanější stanicí před ČT1.
Český rozhlas o půl miliardy méně
Charakteristika: Český rozhlas je médium veřejné služby, zřízen byl zákonem číslo 484/1991 Sb. Hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu. Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu. Právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČRo se uplatňuje prostřednictvím Rady Českého rozhlasu. Rada má devět členů volených na šest let, dvě třetiny radních volí Poslanecká sněmovna, třetinu Senát. Hlavní pravomocí Rady ČRo je jmenování a odvolávání generálního ředitele a schvalování rozpočtu a závěrečného účtu rozhlasu.
Vznik: Český rozhlas začal fungovat 1. ledna 1992. Navázal na Československý rozhlas, který zahájil své vysílání v květnu 1923.
Vedení: V čele Českého rozhlasu stojí generální ředitel, do funkce ho na šest let jmenuje Rada ČRo. Od roku 2016 je generálním ředitelem René Zavoral, který byl v znovu zvolen v srpnu 2021.
Hospodaření: Rozpočet rozhlasu se v posledních letech pohyboval kolem 2,3 miliardy korun, v roce 2024 mírně narostl na 2,4 miliardy a po loňském zvýšení koncesionářských poplatků dosáhl 2,56 miliardy. Pro letošní rok počítá rozpočet s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun. Základem hospodaření ČRo jsou koncesionářské poplatky, které od května 2025 činí 55 korun (předtím od října 2005 byl poplatek 45 korun měsíčně).
Zhruba sto milionů korun ročně ČRo získává z reklamy, sponzoringu a další obchodní činnosti. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v úterý představil návrh zákona, podle kterého od příštího roku začne být ČRo (ale i Česká televize) financován ze státního rozpočtu, na rok 2027 rozhlas dostane 2,07 miliardy korun, tedy stejně jako v roce 2024 (což byl poslední rok před zvýšením poplatků).
Zaměstnanci: V roce 2024 měl Český rozhlas podle výroční zprávy necelých 1400 zaměstnanců. Ještě v roce 2017 jich bylo o stovku více, kolem 1500 se počet lidí zaměstnaných v ČRo pohyboval od druhé poloviny 90. let. V roce 1993 v ČRo pracovalo 2500 lidí. Mzdové náklady dosáhly v roce 2024 podle výroční zprávy zhruba miliardy korun.
Struktura: Český rozhlas má kromě centrály na Vinohradské ulici v Praze také studia v krajských městech, která zajišťují regionální vysílání pro všech 14 krajů ČR.
Stanice: Český rozhlas má deset celoplošných stanic, z toho šest se šíří v éteru jen prostřednictvím digitálního vysílání DAB, zbylé i na velmi krátkých vlnách. Nejposlouchanější z nich je ČRo 1 - Radiožurnál; provozuje také síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky.
Pod názvem Radio Praha (Radio Prague International) provozuje vysílání do zahraničí, které je šířeno po internetu, ze satelitu a také prostřednictvím partnerských stanic v mnoha zemích světa. ČRo je aktivní i na internetu, provozuje zpravodajský web irozhlas.cz a nabízí také podcasty.
Postavení na trhu: ČRo 1 - Radiožurnál je dlouhodobě nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v ČR. Podle měření Radioprojektu měl v loňském druhém pololetí v průměru 737 tisíc posluchačů denně (meziročně o 63 tisíc posluchačů méně). Druhý je Impuls se 640 tisíci a třetí Evropa 2 se 620 tisíci posluchači.
