Podle radního Vlastimila Ježka je bonus nenárokový a odráží hodnocení generálního ředitele radou za dané období. Účast Součka při dnešním hlasování by podle něj na výsledku nic nezměnila. Kritérii pro přiznání bonusu generálnímu řediteli jsou úroveň jeho komunikace s radou, hospodaření televize a plnění rozpočtu, úroveň TV vysílání, manažerské výsledky a dodržování právních norem a plánů.
Rada už v březnu udělila Součkovi výtku, na jejímž základě ho může kdykoliv během následujících 12 měsíců odvolat. Vytkla mu nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT.
Souček tehdy výtky odmítl. Radní se v březnu i dnes opakovaně pozastavovali nad Součkovým záměrem zrušit sedm publicistických pořadů kvůli úspoře 6,5 milionu korun ze sedmimiliardového rozpočtu televize.
Finanční ředitel David Břinčil dnes na začátku jednání rady vyzval radní, aby kvůli Součkově nepřítomnosti hlasování odložila. Připomněl také, že bylo zvykem o odměně jednat po auditu hospodaření, který bude až v červnu. Podle Ježka je důvodem neodkládat schválení bonusu snaha zachovat co nejkratší časový odstup od hodnoceného období.
Souček nastoupil na post generálního ředitele na začátku října 2023. Vystřídal nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní firmy Petra Dvořáka, když zvítězil ve výběrovém řízení vypsaném radou ČT.
Dvořák dostal za poslední rok svého působení v čele veřejnoprávní instituce, tedy rok 2022, bonus v plné výši, což bylo 2,4 milionu korun. I v předchozích letech mu rada odměnu buď nesnižovala vůbec nebo ve dvou případech o třetinu.
Z toho za rok 2020 mu sice radní přiznali jen 66 procent bonusu kvůli údajnému nesplnění některých kritérií, podle pozdějších analýz ale nerozhodli potřebnou většinou. Proto bylo snížení neplatné a generální ředitel měl nárok na plnou výši odměny. Tu mu ČT v roce 2024 doplatila.
