Zákon o zadávání veřejných zakázek nyní automaticky zvýhodňuje firmu, která se přihlásila do tendru na podlimitní veřejnou zakázku a předložila dokumenty prokazující, že zaměstnává určitý počet zdravotně postižených.
„Ačkoliv byly úmysly zákonodárce chvályhodné, reálný průběh zadávacích řízení ukázal, že některé soukromé společnosti si na tomto modelu vytvořily výnosný byznys, kde finanční prostředky plynuly třetím subjektům, které statusem chráněné dílny nedisponují,“ upozornila TIC. Ustanovení zákona tak podle organizace nesloužilo k primárnímu účelu, kterým bylo poskytnutí pomoci hendikepovaným.
Transparency vyzývá kampaní veřejnost: Pomozte ochránit whistleblowery |
První chráněná dílna získala zakázky na dodání traktorů, plicních ventilátorů, počítačů pro Českou národní banku, hnojiva či na praní prádla pro psychiatrickou nemocnici. „V letošním roce rozšířila svoji působnost do tak absurdních rozměrů jako dodávky ocelových svodidel, impregnovaných kůlů či vrtacích systémů,“ uvedl analytik TIC Milan Eibl. TIC dodala, že majitel firmy Tomáš Horáček je kontroverzní figurou spojovanou se severočeskou buňkou ČSSD. V minulosti byl odsouzen k podmíněnému trestu za podvod.
„Jakkoli Česká národní banka opakovaně upozorňovala na nedostatky vnitrostátní zákonné úpravy, aktuální znění zákona o veřejných zakázkách jí v daném případě neumožňovalo jiný postup než nabídku tohoto uchazeče akceptovat. Nová podoba zákona o zadávání veřejných zakázek však již tento nedostatek naštěstí vyřešila,“ reagoval ředitel odboru komunikace banky Marek Zeman.
Nový zákon bude vyžadovat aktivní přístup zadavatele, který si musí předem vyhradit, zda bude zakázka určena chráněným dílnám, a do takového výběrového řízení se budou moci přihlásit jen dodavatelé s tímto statusem. Zadavatel tak bude muset před zahájením zadávacího řízení zhodnotit, zda je předmět veřejné zakázky vhodný k plnění pro chráněné dílny.