„Minulý pátek, 18. září, předali ředitelé úkolovaných organizací ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi zprávu o úspěšném ukončení první etapy vývoje. Jedná se o prototyp vakcíny, připravený v pilotním projektu – na hlodavcích. V rámci sledování bezpečný, s imunitní reakcí. V České republice není již mnoho osob, které se podílely rutinně na vývoji a výrobě vakcín.
Odborníky zaskočila zpráva o vývoji české vakcíny. Podle nich nelze navrhovat řešení za ‚směšně malé‘ peníze |
V našem týmu takoví odborníci samozřejmě jsou a všechny dotazy okolo našeho vývoje jsou s nimi konzultovány,“ sdělila LN přednostka Pracoviště preventivní kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), profesorka Věra Adámková, která byla v květnu pověřena řízením společného výzkumu Státního zdravotního ústavu a Ústavu hematologie a krevní transfuze IKEM.
„Ve světě existuje přísné embargo na znalosti, proto je potřeba hledat i vlastní cestu k vakcíně. Nyní je na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, zda se bude ve vývoji dále pokračovat, či nikoli. Další fází je klasická klinická studie, kterou je třeba vyčíslit, což jsme orientačně provedli. Musí být k dispozici stabilní tým zaměstnanců, protože další práci už nejde provádět z entuziazmu jako fázi, kterou jsme právě ukončili. Je to prototyp, který je připraven k dalšímu procesu, nikoli finální vakcína. Tu ještě nikdo nemá,“ dodává Adámková, která je i poslankyní za hnutí ANO a je známo, že s ministrem Vojtěchem nebyla v mnoha otázkách ve shodě.
Zprávu o prototypu Vojtěch dostal ironií osudu do ruky v den, kdy se rozhodl podat demisi. O dalším vývoji bude rozhodovat nový šéf resortu Roman Prymula.
„Pan ministr se nyní seznámí se závěry první fáze výzkumu, poté budou předloženy k posouzení expertům z odborné společnosti a až následně bude rozhodnuto o dalším postupu,“ reagovalo ministerstvo zdravotnictví.
Odcházející ministr Vojtěch nezastíral vůči hledání české vakcíny skepsi, ale prý se mu nechtělo dávat nápadu ihned červenou.
Kanada spouští jako první testování na covid kloktáním. V Česku by se podle Prymuly mohlo začít používat v říjnu |
„Nemohu souhlasit s tím, aby byly vynakládány extrémní prostředky, pokud to nebude smysluplné. Pokud se ukáže, že to tak není, nebudu nic uměle prodlužovat, jenom aby ten proces nějak pokračoval,“ řekl nedávno Vojtěch České televizi. Ministerstvo na tento výzkum nedalo ani korunu. „Máme svobodu bádání, takže každý si může bádat, o čem chce,“ řekl dnes již bývalý ministr.
Vyvinout vakcínu proti onemocnění covid-19 se snaží mezinárodní týmy po celém světě. Ostatně očkování je podle odborníků naší jedinou šancí, jak se dostat z koronavirové epidemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje celkově 38 vakcín v klinickém hodnocení, z toho devět ve třetí fázi. Do ní se musí zapojit tisíce dobrovolníků v různých státech, jde o finální etapu, v níž se rozhoduje o registraci očkovací látky. V preklinickém hodnocení, tedy laboratorní části, má být aktuálně 149 světových týmů.
Kandidátních vakcín přitom může být ve světě o něco víc. „WHO neregistruje všechny studie, výzkumné týmy musí o vývoji očkování organizaci informovat,“ vysvětlil LN ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Nicméně dá se předpokládat, že ty nejúspěšnější společnosti WHO ve svém hledáčku dozajista má.
305 milionů do evropské sbírky
Podle odborníků má nejslibněji nakročeno britská společnost AstraZeneca, která spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. „Vypadá to, že ještě v září budou mít hotové podklady pro lékové agentury kvůli registraci a že první očkovací látky by mohly být k dispozici na konci roku,“ uvedl Dvořáček. Do třetí fáze jejich testů se zapojilo až čtyřicet tisíc dobrovolníků.
V Česku vyráběná vakcína na covid-19 by se u nás mohla i testovat. Máme však málo nakažených, říká Prymula |
Šéf farmaceutické asociace ale není skeptický ani k českému vývoji vakcíny. „Já bych tuzemský výzkum neshazoval. Pokud studie vykazuje pozitivní výsledky, má smysl ve vývoji vakcíny pokračovat,“ uvedl. I přesto ale připustil, že šance dotáhnout výzkum do zdárného konce nejsou vysoké. „Je důležité, aby tým profesorky Adámkové dostatečně dopředu komunikoval s farmaceutickým průmyslem ohledně případné výroby vakcíny a primárně o spolupráci v klinickém hodnocení. Jde totiž o extrémně finančně i časově náročný proces,“ dodal Dvořáček.
Česko ale nemůže spoléhat jen na vlastní výzkum, a proto je potřeba, aby spolupracovalo s Evropskou unií. Jsme totiž malá ryba ve velkém evropském oceánu. Vláda proto na začátku minulého týdne schválila, že Česká republika přispěje 305 milionů korun do evropského fondu, z něhož je financován světový vývoj a výzkum vakcíny proti nemoci covid-19.
„Garantuje nám to, že budeme součástí hry, protože jsme součástí celého projektu pod Evropskou komisí, která vyjednává s jednotlivými výrobci vakcín. Takto máme předběžný zájem o vakcínu od společnosti AstraZeneca, to byla první předobjednávka, a teď budou následovat další podle postupu vývoje,“ uvedl tehdy k částce bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch.
Evropská komise v první polovině září dokončila předběžná jednání o nákupu vyvíjených vakcín již se šestým výrobcem. Mezi nimi je třeba favorizovaná AstraZeneca či americká Moderna. Brusel počítá s nákupem více než miliardy dávek očkování, mimo jiné i pro Česko. Kabinet premiéra Andreje Babiše přitom do evropské sbírky původně přispěl dvacet milionů korun. V květnu se tak Česko řadilo mezi ty méně štědré dárce. „Já jsem od začátku říkal, že by bylo vhodné, abychom více podpořili evropské projekty a spolupracovali s Unií. Částka se výrazně navýšila, což je skvělá zpráva,“ okomentoval Dvořáček.
‚Šleháme mrtvého koně‘. Vývoj české vakcíny proti covid-19 provází kritika lékařů a vědců |
Český tým pod vedením Adámkové pracuje na vakcíně z mrtvého viru. „Svým způsobem to znamená, že vezmeme živý virus, který umrtvíme. Poté využíváme směs mrtvých mikroorganismů, v tomto případě virů, a vyvineme vakcínu,“ vysvětlil už dříve LN tehdejší vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a současný ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Očkování nebude povinné
I přesto, že se odborníci shodují, že vakcína je klíčovou zbraní, bez níž nedokážeme vir porazit, očkování by v Česku nemělo být povinné. „Já bych to nechal na dobrovolné bázi. Ale u některých lidí mě zaráží značný odpor proti očkování, přestože vakcínu ještě nikdo nevyvinul,“ řekl v sobotním rozhovoru týdne LN Prymula.
Svět znervózňuje vakcína na covid, skeptičtí k očkováním jsou i Češi. Farmaceutické firmy jsou téměř nežalovatelné |
S ním souhlasí i Pavel Iványi, který vede Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně. „Když ho dáte povinné, budete tím navádět lidi, aby mu nedůvěřovali. Řeknou si, že když je očkování natolik správné, proč musí být povinné. Akorát je to odradí. Naše jediná naděje je přesvědčit lidi, aby se nechali naočkovat dobrovolně,“ řekl dříve LN ředitel brněnského centra.
V Česku by se měli přednostně naočkovat zdravotníci a senioři. „Když naočkujeme rizikové skupiny, ochráníme je, ale nezabráníme cirkulaci viru v populaci. Je potřeba, aby se proočkovalo přibližně 60 až 70 procent populace,“ přiblížil ministr zdravotnictví Prymula
