Založení Československé akademie věd vyhlásil před 55 lety tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký
Konec druhé světové války. V Československu fungují čtyři všeobecné akademie: Královská česká společnost nauk (vznikla roku 1784), Česká akademie věd a umění (1890), Masarykova akademie práce (1920) a Národní rada badatelská (1924). Každá fungovala sama pro sebe, což vedlo k roztříštěnosti sil, navíc se ukazovalo, že na provozování, natož řízení vědy atomového věku přece jen jsou poněkud konzervativní.
Proto přišel Zdeněk Nejedlý (tehdy ministr školství) s myšlenkou vytvořit novou, jednotnou akademii věd, a to nikoli pouze jako učenou společnost, ale i jako soustavu výzkumných ústavů. K tomu ho inspirovala hlavně Akademie věd Sovětského svazu. Tuto ideu po volbách 1946 prosadil do Dvouletého budovatelského plánu Gottwaldovy vlády. Paralelně s touto zatím teorií však sociální demokracie začala „svou“ reorganizaci vědy, která setrvačností pokračovala i po únoru 1948. V roce 1950 tak vzniklo sedm tzv. Ústředních ústavů přírodovědných oborů (ÚÚ matematický, astronomický, fyzikální, chemický, polarografický, geologický a biologický).
Záležitosti se ujal ministr informací Václav Kopecký a počátkem roku 1952 inicioval vznik Vládní komise pro vybudování Akademie věd. Jejím předsedou se stal marxistický dogmatik Ladislav Štoll, chlapík bez vysokoškolského vzdělání, tehdy rektor Vysoké školy politických a hospodářských věd. Chtěl začít na zelené louce, ale proti vystoupil Nejedlý s tím, že lepší je převzít „to nejpokrokovější“ ze všech čtyř tehdejších institucí. Gottwald dal za pravdu Nejedlému a hned mu (ke Štollově nelibosti) slíbil místo předsedy.
Koncem října 1952 Národní shromáždění (samozřejmě jednomyslně) schválilo zákon o Československé akademii věd a 12. listopadu Gottwald jmenoval jejích prvních dvanáct funkcionářů (v čele se 74letým předsedou Zdeňkem Nejedlým) a dalších čtyřicet akademiků (politicky přinejmenším loajálních, ve všech případech však uznávaných učenců).
Dne 17. listopadu 1952, záměrně v den výročí zavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939, pak čestné předsednictvo vybraných vědců ústy předsedy vlády Antonína Zápotockého slavnostně vyhlásilo ČSAV za založenou. Stalo se tak pod velkým zlatým nápisem Věda zbraň socialismu - socialismus zbraň vědy.
Zatímco ČSAV coby systém výzkumných ústavů během své existence dosáhla řady světových úspěchů (především v exaktních vědách), do jejího sboru akademiků se postupem času (najmě během normalizace po srpnu 68) nacpala řada vědeckých nul s dobrým kádrovým profilem.
Koncem roku 1989 sbor akademiků a členů korespondentů představoval morálně nesourodý, života neschopný slepenec čtyř stovek vědců, kvazivědců a hochštaplerů. Během roku 1992 sbor akademiků zanikl a ČSAV se k 31. prosinci 1992 přeměnila v Akademii věd České republiky.
