Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je jedním z nejnižších v Evropě, a to i přes růst počtu absolventů v posledních letech. Mezi stovkou nejlepších evropských univerzit se umístila pouze pražská Univerzita Karlova, a to na samém konci.
Stárnutí vědecké základny je vážným problémem některých členských států unie. Věková kategorie od 45 do 64 let někde přesahuje 40 procent. Mezi tyto země patří i Česko. Unie ale vede statistiky jen do 64 let a raritou ČR je růst počtu řešitelů vědeckých projektů ve věku mezi 65 a 80 lety.
Příčiny nejspíš tkví v systému, kdy naprostá většina vědců pracuje ve státem zajištěném rozpočtovém sektoru výzkumu, ale i v nedostatku lidských zdrojů. Prostředí, ve kterém převažuje institucionální podpora nad výrazným oceňováním excelentního výzkumu, kde se dostává podpory i podprůměrným odvětvím a týmům, není motivující pro mladé vědce, kteří často hledají uplatnění v zahraničí.
Přes proklamace politiků Evropské unie zaostává celý starý kontinent. Náskok Spojených států a Japonska se nezmenšil, zatímco výkonnost čínské vědy vzrostla o 50 procent.
