4. února 2019 14:43, aktualizováno  18:35 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Česko uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely. Následuje USA a další země EU

Lídr venezuelské opozice Juan Guaidó. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lídr venezuelské opozice Juan Guaidó. | foto: Reuters

Praha Česká vláda v pondělí uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země. Stejný krok v pondělí učinily i další státy Evropské unie. Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. V pondělí Guaidó Česku za jeho postoj na Twitteru poděkoval.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci řekl, že vláda se rozhodla pro uznání Guaidóa na základě toho, že Madurův režim nevyslyšel mezinárodní výzvy k uspořádání prezidentských voleb.

„Vláda České republiky vyjadřuje lítost nad skutečností, že i přes opakované apely mezinárodního společenství nebyly ve Venezuele přijaty kroky vedoucí ke konání svobodných a demokratických voleb. Vláda České republiky proto uznává Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta, který by měl dovést Venezuelu ke svobodným a demokratickým volbám,“ uvedl kabinet v tiskovém prohlášení. Upozornil také, že loňské prezidentské volby, v nichž vyhrál Maduro, nesplňovaly mezinárodní standardy.

04.února 2019 v 15:36, příspěvek archivován: 04.února 2019 v 18:34

Agradecemos al Gobierno de la República Checa por respaldar las acciones que emprendemos todos los venezolanos para lograr la libertad. Tenemos una ruta clara para lograr el rescate de la democracia y nuestros derechos fundamentales. #EuropaEstáConVzla https://t.co/uiJi70oCLK

„Děkujeme vládě České republiky, že podporuje akce, které my, Venezuelané, podnikáme, abychom získali svobodu. Máme jasný plán, jak dosáhnout záchrany demokracie a našich základních práva,“ reagoval Guaidó na twitteru na rozhodnutí české vlády. Podobné poděkování adresoval Guaidó i dalším evropským zemím, které ho v pondělí uznaly za úřadujícího prezidenta. 

Uznání Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely navrhl vládě ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Návrh dopoledne před zasedáním kabinetu projednala Bezpečnostní rada státu (BRS). 

Juan Guaidó se svojí ženou Fabianou Rosalesovou.
Venezuelský prezident Maduro při inauguraci.

Venezuelské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že „zcela přehodnotí“ vztahy s evropskými zeměmi, jež Guaidóa uznaly. Podle ministerstva tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo.„Atmosféru jsem vnímal tak, že je souhlas s tím, aby se Česká republika připojila ke státům Evropské unie, které již uznaly pana Guaidóa za prozatímní hlavu státu, která má přivést Venezuelu ke svobodným volbám,“ řekl Hamáček novinářům o jednání BRS.

‚Madurův režim není řešením’

Petříček před jednáním vlády novinářům řekl, že minulý týden na schůzce ústavních činitelů panovala shoda na tom, že současný Madurův režim není řešením.

„Česká republika již v minulých týdnech vyzvala ke svolání demokratických voleb, protože ty poslední volby byly provázeny celou řadou neregulérností a Evropská unie opakovala, že neuznává jejich výsledek. I dnes se společně s našimi evropskými partnery kloníme k tomu, že by Juan Guaidó měl být uznán jako prozatímní prezident, který by měl svolat nové volby,“ řekl Petříček před jednáním vlády.

Guaidóa uznalo z evropských států jako první Španělsko

Česko podle minstra zahraničí koordinuje svůj postup s partnery v EU. „Chceme, aby se situace stabilizovala, aby nové volby situaci ve Venezuele, která hrozí humanitární krizí, řešily,“ řekl. Nevyloučil ani možnost uvalení sankcí na Madura a jiné představitele režimu, které by přispěly k jejich větší ochotě uspořádat volby.

Rozhodnutí vlády uvítal místopředseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek. „Škoda jen, že jsme tak neučinili už dříve, ale až poté, co se tak stalo v šedesáti zemích světa,“ uvedl. Také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník) postup české vlády ocenil. „Tleskám a oceňuji ministra Petříčka, díky jehož návrhu jsme jednou z prvních zemí EU, která přistoupila k tomuto důležitému kroku. Příště i rychleji,“ uvedl.

Guaidóa v pondělí oficiálně uznalo za prezidenta Španělsko jako první stát EU. Uznání opozičního lídra prezidentem, který má uspořádat svobodné volby, už oznámily i Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva či Lotyšsko. Kriticky se k tomu postavila Moskva, která to označila za vměšování do vnitřních záležitostí a která podporuje Madura.

Guaidóa první podpořily Spojené státy

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý Madurův mandát, protože vzešel z nedemokratických voleb.

Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Minulý týden Guaidóa podpořil i Evropský parlament a vyzval ke stejnému kroku členské země EU a unijní instituce. Naopak Rusko, Čína a Turecko stojí za Madurem.

Juana Guaidó (35)

  • Venezuelský opoziční vůdce Guaidó se 5. ledna letošního roku stal nejmladším předsedou venezuelského parlamentu a 23. ledna v období masových demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident země. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava. Podle ní šéf parlamentu přebírá vedení země do uspořádání nových voleb, pokud se prezident z nějakého důvodu neujme úřadu. Maduro se sice úřadu 10. ledna ujal, podle opozice ale neregulérně.
  • "Jedna z jeho (Guaidóových) hlavních předností je, že dokáže spojovat lidi," řekl agentuře AFP jeden z Guaidóových kolegů poslanců Juan Andrés Mejía. A právě to nyní podle expertů venezuelský opoziční tábor nejvíc potřebuje. V posledních třech letech se totiž opozice, která má od ledna 2016 většinu v parlamentu, stále více štěpila. A ani v loňských prezidentských volbách, které opět vyhrál Maduro, nebyla jednotná. Velká část opozice volby bojkotovala a zbytek nepostavil jednotného kandidáta.
  • Loňské volby jako nedemokratické kritizovala i EU a řada amerických zemí, včetně USA. Spojené státy také minulý měsíc Guaidóa jako první uznaly novou hlavou státu; po nich tak učinily dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. V rámci EU jako první oficiálně uznalo Guaidóa úřadujícím venezuelským prezidentem Španělsko. K Madridu se postupně přidávají další evropské země. Podle nich má opoziční lídr jako dočasná hlava státu legitimitu uspořádat svobodné volby. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
  • Guaidó vyzval v polovině ledna jako předseda parlamentu všechny Venezuelany, včetně vojáků, aby mu pomohli v zemi obnovit ústavní pořádek. Vojákům slíbil amnestii. V pondělí v reakcích na Twitteru začal postupně děkovat vládám, které ho uznaly. "Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii," napsal mimo jiné. Klíčový je pro změnu režimu ve Venezuele postoj armády. Mnozí očekávají, že dříve či později se armáda na stranu opozice přidá. Minulý týden se na Guaidóovu stranu připojil vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez, podle něhož se přechod země k demokracii bezprostředně blíží.
  • Vystudovaný průmyslový inženýr Guaidó v roce 2009 spoluzakládal opoziční stranu Vůle lidu (Voluntad Popular), jejímž lídrem byl tehdy Leopoldo López. Toho ale režim po protivládních protestech z roku 2014 odsoudil ke 13 letům a devíti měsícům vězení za podněcování násilí. Dvojka strany Vůle lidu Carlos Vecchio před represemi režimu utekl do USA a další lídr této strany Freddy Guevara, který vedl protivládní protesty v roce 2017, se před zatčením uchýlil na chilskou ambasádu ve Venezuele. Nyní je šéfem strany právě Guaidó.
  • Juan Gerardo Guaidó Márquez se narodil 28. července 1983 ve městě La Guaira, které je metropolí severovenezuelského státu Vargas. Politickou kariéru začínal jako sociálnědemokratický studentský vůdce na Katolické univerzitě Andrése Bella v Caracasu. Postgraduální studium absolvoval na Univerzitě George Washingtona v USA.
  • Jako studentský vůdce se Guaidó zapojil v roce 2007 do protestů před referendem o změnách ústavy, které tehdejší socialistický prezident Hugo Chávez nakonec těsně prohrál. Také v roce 2014 se už jako člen strany Vůle lidu zapojil do protivládních protestů, které trvaly tři měsíce a při střetech s bezpečnostními složkami při nich zemřelo 46 lidí. V následujících parlamentních volbách v prosinci 2015 byl Guaidó zvolen poslancem.
  • Guaidó pochází ze středostavovské rodiny, jejíž život změnila jedna z největších přírodních katastrof v historii Venezuely. V prosinci 1999 postihly tuto zemi přívalové deště, které způsobily záplavy. Při povodních a sesuvech půdy, které nejvíce zasáhly přímořský stát Vargas, tehdy zemřelo až 30 000 lidí.
  • S manželkou Fabianou má dvouletou dceru. Je milovníkem baseballu.
ČTK

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz