Na základce jsem moc nepochopila rovnice a už se to se mnou táhlo až k maturitě,“ vzpomíná Markéta Králová, dnes už téměř absolventka filozofické fakulty. Na gymnázium se podle svých slov dostala s odřenýma ušima jen díky vynikajícímu testu z češtiny a cizího jazyka. Středoškolská matematika pro ni prý ale byla peklem. „Už v sobotu večer se mi začalo dělat špatně, protože jsem věděla, že v pondělí mě čeká zase matika. Balancovala jsem mezi čtyřkou a pětkou a matikář mě nenáviděl,“ vzpomíná.
Před propadnutím Markétu pravidelně zachraňovalo doučování na konci školního roku. Závěrečnou písemku se jí po něm vždy podařilo napsat aspoň na čtyřku.
Když ale slyší slovo matematika, svírá se jí žaludek ještě teď.
Kromě matematických nočních můr ji trápí podle ní hloupý předsudek, že kdo není chytrý na matematiku, není chytrý vůbec. „Na vysoké škole studuji bez problémů a zvládám při tom i práci překladatelky a lektorky italštiny. Znám spoustu úspěšných lidí, dokonce i přírodovědně zaměřených, kteří měli s matikou ve škole podobné potíže jako já,“ dodává. A jak známo, se školní matematikou bojovali i géniové vědy, například Edison a Einstein.
Kdo ji nepochopí na základce, na střední už to nedožene Proč pověst strašáka provází ze všech školních předmětů nejvíc právě matematiku? Podle odborníků a učitelů matematiky bývá pro děti potíž v návaznosti matematických dovedností. Každý prvek vyšší úrovně předpokládá znalost a pochopení prvků nižší úrovně. Učivo na sebe systematicky navazuje, a pokud dítě některou oblast nezvládne, nemůže pokračovat dál. Pak zbývá pouze jediná možnost - vrátit se k tomu učivu, které je prvotní příčinou problémů. Na to už ale nezbývá čas.
Kproblémům s nezvládáním matematiky na vyšších úrovních může podle některých učitelů přispívat i častější používání kalkulaček.
„Děti na základních školách pracují více než kdy dříve s kompenzačními pomůckami, jako jsou kalkulačky a počítače. Můžeme jim je zakazovat, což také někdy děláme, ale minimálně při domácích úkolech jejich užívání stejně nezabráníme,“ napsala na internetové diskuzi učitelka matematiky, podle níž tak děti přicházejí o dříve přirozenou možnost rozvíjet numerické dovednosti. Nadchnout prý současného mladšího školáka pro pouhé počítání není jednoduché. Děti jsou mnohem méně soustředěné než dříve a zahlcené podněty z okolí.
Podle Hany Daňkové, autorky multimediálních učebnic matematiky, je důležité žáky zaujmout předvedením matematiky v oborových souvislostech: „Podceňování souvislostí všech partií matematiky a souvislostí matematiky s jinými předměty je rozšířený nešvar. Pokud je učitel nezdůrazní, unikají i jeho žákům.“
Snadno se pak stane, že student sice dobře ovládá například diferenciální rovnice a konkrétní rovnici bez potíží vypočítá, neumí ji už ale uplatnit a vypočítat ve fyzice. „Nezvykl si totiž aplikovat příklady, vidět v nich něco víc než čísla a způsob zacházení s nimi. Nenaučil se, že matematika je abstrakce mnoha skutečností,“ uvádí Daňková, podle níž je další příčinou nezájmu a averze k matematice strach.
Ten prý dětem leckdy naočkují starší sourozenci, kamarádi nebo rodiče ještě před samotným začátkem školní docházky. Dítě pak nastupuje do školy s temnou předtuchou a obavou. Matematiku vnímá jako nutné zlo a jeho zaujatý postoj bohužel přetrvá i přes střední a vysokou školu.
Evropa nás stále více předhání Že české děti obestírá hrůza z matematiky častěji než z ostatních předmětů a počítání jim v posledních letech moc nejde, potvrdily i výsledky zatím posledního mezinárodního průzkumu TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) z roku 2007. Pro Českou republiku, která v minulosti platila za zemi technicky vzdělaných lidí, to byla dost velká ostuda.
Zatímco v roce 1995 patřili čeští žáci mezi evropskou špičku, v roce 2007 bylo jejich zhoršení vyhodnoceno jako třetí největší ze všech evropských zemí a členských států OECD, které se do výzkumu zapojily. V porovnání s výsledky z roku 1999 se čeští žáci 8. ročníku výrazně zhoršili v algebře a v geometrii. A co víc - podle výzkumu u českých dětí značně klesla obliba matematiky. Zajímavé je, že v roce 1999 šla matematika chlapcům výrazně lépe než jejich spolužačkám. Česká republika patřila v rámci průzkumu matematických dovedností k zemím s největším rozdílem mezi pohlavími. Od té doby se ale výsledky chlapců zhoršily mnohem více než výsledky dívek. V matematických dovednostech i v oblibě tohoto předmětu se tak genderové rozdíly pomalu stírají. Lepší výsledky a kladný vztah k matematice prokázali v šetření TIMSS žáci z Ruska, Itálie, Litvy, Německa a severských zemí.
Zvládnout matematiku brání hlavně strach „V roce 1995 se v mezinárodním zkoumání přírodovědných a matematických znalostí čtrnáctiletých žáků TIMMS naši žáci umístili skvěle. Byli jsme v matematice šestí ze čtyřiceti zemí, těsně druzí v Evropě. Jedinou vadou bylo, že naši žáci měli ze všech sledovaných zemí matematiku nejméně rádi. Již tehdy jsem trochu nesměle upozorňoval, že to je problém,“ uvádí na svém blogu Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio.
V roce 2007 se české děti propadly na 24. místo ze sledovaných 36 zemí a na čtrnácté místo v rámci Evropy. „Nemohu se zbavit dojmu, že to, co jsme měli v roce 1995 začít řešit, byla otázka, proč nemají naši žáci matematiku rádi. Nikdo se tím nezabýval tehdy a nikoho to moc nezajímá ani dnes,“ uvádí Šteffl.
Strach z matematiky má v České republice tradici. Královny přírodních věd se báli už študáci z Fričových veseloher z 30. let minulého století a strach budí i u hrdinů současných filmů a seriálů ze školního a studentského prostředí. I v reálném životě lze pozorovat, že reparáty se skládají z matematiky mnohem častěji než z jiných předmětů a hrůza z matematiky je v autobusech a tramvajích častým námětem ranních debat studentů a žáků cestujících za vzděláním.
Více matematiky jako lék?
S matematikou jako s jedním ze tří volitelných předmětů společné části samozřejmě počítá i nový návrh státní maturity. Ten sice umožňuje ředitelům škol, aby od roku 2012 závazně určili, že některý z trojice předmětů matematika, informatika, společenskovědní základ bude na jejich škole pro maturanty povinný.
Zároveň se ale prý plánuje významné posílení výuky matematiky na základních i středních školách - právě kvůli nové maturitě. Nasnadě je se ptát, jestli to někomu pomůže. A jestli naopak nepřibude těch, kteří se v noci budí hrůzou ze snů o logaritmech.
***
Podle odborníků bývá potíž v návaznosti matematických dovedností. Pokud dítě některou oblast nezvládne, nemůže pokračovat dál. Na návrat k nepochopenému učivu ale nezbývá čas.
5 x 5 = ??? Proč nám nejde matematika * dyskalkulie - vývojová porucha matematických schopností, postihuje vytváření matematických představ, způsobuje problémy spojené s operacemi s čísly a poruchy prostorových představ * věková nezralost - student není schopen v dané době pochopit probírané učivo, přitom už za půl roku nebo rok mu pochopení téže látky nedělá problémy * morální a jiné predispozice - lenost, nervozita, úzkostnost, nesamostatnost, neschopnost přinutit se k systematické práci * psychické bariéry - obavy z předmětu, z učitele nebo výsměchu spolužáků, ztráta naděje na úspěch, nepříznivá motivace k učení * ostatní příčiny - špatná paměť, porucha koncentrace, lehké mozkové dysfunkce, zdravotní potíže a na nich závislá zvýšená únavnost, poruchy zraku nebo sluchu
