Pobyt v lázních vždy patřil k životu lepší společnosti. Za dob RakouskaUherska nebo první republiky přijížděli do lázní hosté nejen za léčením svých neduhů, ale hlavně za odpočinkem a společenským životem. Dámy předváděly róby podle poslední módy a pánové se bavili na večírcích. Lázně se proto staly prostředím, kde se odehrává mnoho tehdejších filmů, například U pokladny stál nebo Hrdinný kapitán Korkorán, ve kterých si lázeňského života užívá Vlasta Burian.
České, moravské a slezské lázně mají za sebou dlouhou, často i mnohasetletou tradici. Přijížděli se sem léčit hosté zvučných jmen z celé Evropy, včetně členů panovnických rodů. Ruský car Mikuláš II. dokonce nechal v Karlových Varech vystavět pravoslavný chrám, aby měl při svých pobytech veškeré zázemí. Lázně vždy byly symbolem odpočinku, relaxace a také společenského života. Tuto tradici však doba komunismu zpřetrhala, do lázní se už nejezdilo „jen tak“ za nicneděláním, ale pouze za léčbou, kterou všem „platil stát“. Lázně se tak staly místem pouze pro nemocné, nikoliv pro zdravé. Tak pro zdravé, nebo nemocné? „České lázně se bohužel kvůli své nedávné minulosti stále orientují jen na pět procent nemocné populace, zatímco 95 procent té zdravé opomíjejí,“ říká rozhodně Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Statisíce Čechů podle něj právě proto míří za odpočinkem do slovenských a maďarských lázní, i když by mohli zůstávat doma.
Většinu českých klientů v domácích lázních tak tvoří lidé, kteří se přijeli léčit, a jen naprosté minimum z nich si své léčebné pobyty hradí. Drtivá většina nemocných přijíždí do lázní „na pojišťovnu“, tedy mají z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazenou nejen lázeňskou péči, ale často i samotný pobyt. „Zdraví lidé se naučili za relaxací jezdit do ciziny. Vedou je k tomu nižší ceny a komplexnější služby, které se nezaměřují jen na léčbu zdravotních problémů,“ dodává Okamura. Nabídka relaxačních pobytů v českých lázních se podle něj sice zlepšuje, ale přichází příliš pozdě. Klienti už jsou jinde.
Podle vládní agentury pro podporu cestovního ruchu Czechtourism je ale nabídka lázeňských pobytů dostatečná. „V posledních letech stále více platí, že lázně nejsou jen pro staré a nemocné, ale nabízí širokou škálu pobytů pro různé věkové skupiny. V nabídce jsou relaxační, rekondiční, regenerační, wellness, romantické i beauty pobyty,“ je přesvědčená Iveta Jakoubková, lázeňská specialistka agentury Czechtourism.
Mladší ročníky přijíždějí na kratší, třeba jen víkendové nebo týdenní pobyty, které si ale chtějí vychutnat se vším všudy. Už jim nestačí jen léčivá voda, chtějí víc. Samotné lázně investují do svého vybavení a rozšiřují svoje služby o další druhy masáží, koupelí a přidávají i exotické procedury. Uprostřed Česka si tak můžete dopřát třeba thajskou masáž. „Většina lázní si uvědomuje, že nelze spoléhat jen na pobyty pojištěnců. Klienti chtějí plodně, a hlavně aktivně využít svůj volný čas, a proto očekávají další aktivity jako nordic walking, pilates nebo kulturní programy,“ doplňuje Jakoubková.
Pokračování na straně VI
Dokončení ze strany I
Velmi populární jsou podle Jakoubkové lázeňské „dámské jízdy“, které spojují relaxační procedury jako koupele a zábaly s masážemi a různými zkrášlovacími procedurami. Mezi ženami jsou oblíbené různé omlazující a zeštíhlující pobyty. Během několika dní se o ně postará masér, kadeřník, vizážista, kosmetička a často i výživový poradce, který pomůže se sestavením zdravějšího jídelníčku.
České lázně jsou plné cizinců, Češi naopak míří do zahraničí Čeští klienti už po mnoho let tvoří v místních lázních jen o něco málo více než polovinu hostů. Jejich podíl ale pomalu roste, například loni jich přijelo o pět procent více než v předchozím roce. Celkem se u nás podle údajů agentury Czechtourism rekreovalo 676 tisíc lidí, z toho 359 tisíc Čechů.
Lázeňských hostů ale přibývá i mezi cizinci. Nejčastěji k nám přijíždějí Němci a Rusové. Němců ale v českých lázních ubývá, kdežto ruských zákazníků k nám míří stále více. Do Česka za odpočinkem v lázních ale cestují také Američané, Izraelci, Francouzi, Belgičané nebo Dánové.
Poměr mezi domácími a zahraničními hosty se liší v závislosti na kraji a velikosti lázní. V západních Čechách, tedy v Karlových Varech nebo Mariánských Lázních, tvoří cizinci zejména z Ruska, Ukrajiny a dalších států bývalého Sovětského svazu až tři čtvrtiny klientů. Naopak v malých lázních převažují Češi - nemusí to ale být pravidlo.
„Česká klientela se od zahraniční příliš neliší. Spíše jsou rozdíly v představách o trávení volného času. Evropané chtějí relaxaci, klid a ničím nerušený pobyt. Naopak hosté z arabských zemí, Ruska nebo Kazachstánu preferují návštěvy měst, zábavu a samozřejmě nákupy,“ popisuje Štěpán Vele, výkonný ředitel Anenských slatinných lázní v Lázních Bělohrad.
A jaké důvody vedou naopak Čechy k tomu, aby relaxovali v lázních sousedního Slovenska nebo blízkého Maďarska? Pro mnoho obyvatel Moravy jsou tamní lázně bližší než české. Ceny jsou přijatelné a nabídka pobytů obrovská. Na Slovensku odpadají problémy s jazykovou bariérou, maďarské lázně zase nabízejí tradici sahající až do doby antického Říma. Přímo v Budapešti je možné navštívit i staré turecké lázně. Navíc slovenské i maďarské lázně jsou připravené na pobyt rodin s dětmi. U nás je taková nabídka stále vzácná - i děti do českých lázní jezdí hlavně jako pacienti, za léčbou.
Za wellness pobyty vyrážejí Češi také do sousedního Rakouska a Německa. Za srovnatelné nebo jen o něco málo vyšší ceny získají velmi kvalitní služby a perfektní servis. Například rakouské městečko Laa an der Thaya ležící jen kousek od hranic je na českou klientelu dokonale připraveno. Ve zdejším akvaparku jsou informační tabule v češtině a pracuje zde česky mluvící personál. Pozornost české klientely by také rády upoutaly slovinské lázně. „Češi znají Slovinsko jen jako zemi, kterou projíždějí cestou na dovolenou do Chorvatska. Přitom zdejší lázně nabízejí přímořské klima, termální prameny i možnost horské turistiky. Je jen otázkou času, kdy Češi začnou jezdit i do slovinských lázní,“ věří Jan Kučera, majitel cestovní kanceláře Czech holidays, která se specializuje na lázeňské a wellness pobyty. Cenově je Slovinsko srovnatelné s Maďarskem, ceny jsou jen o něco málo vyšší.
Lesk a bída wellness: pozor na kvalitu služeb Češi jezdí do zahraničních lázní hlavně kvůli relaxaci. Tedy kvůli tomu, čemu se říká wellness. Jenže služby se stejnou nálepkou dnes inzeruje kdekdo. Prakticky v každém větším městě fungují salony s nabídkou nejrůznějších zkrášlovacích a relaxačních procedur, stále více hotelů otevírá svá vlastní wellness centra. „Všechno, co se označí slovem wellness, je dnes velmi moderní a žádané. A na to mnozí podnikatelé hřeší. Wellness pobyty dnes nabízí skoro každý hotel, který má vířivku nebo maséra. O to je pak pro klienta těžší se správně zorientovat a vybrat si služby přesně podle svých přání,“ osvětluje Kučera z Czech holidays.
Jednoduše řečeno, wellness je všechno, co dělá člověku dobře a odplaví z něj stres a napětí. Proto je wellness v současnosti tak populární zvlášť u lidí s velkým pracovním nasazením. V nabídce jsou různé způsoby relaxace od jógy přes solné jeskyně až po masáže, patří sem ale i sportovní aktivity, včetně cvičení ve fitness centrech, a také kosmetické a kadeřnické služby.
Někdy se pod wellness skrývají i metody alternativní medicíny jako kineziologie nebo reiki či nejrůznější způsoby „detoxikace organismu“ včetně výplachu střev. V zásadě mohou být wellness služby nabízené kdekoliv a kýmkoliv, bez ohledu na jeho zkušenosti nebo vzdělání. A to je problém. Ve wellness centru vás tak může masírovat někdo, kdo má za sebou jen pártýdenní kurz. Stejně tak ale můžete narazit na vystudovaného fyzioterapeuta - záruku však nemáte. O to obtížněji se pak hledá wellness centrum nebo hotel, kde o vás budou pečovat profesionálové s odpovídajícími znalostmi.
Cílem wellness je pohoda klienta. I když mnohá centra nabízejí procedury, po kterých budete „znovuzrození“, „načerpáte novou energii“ či „probudíte svoje tělo i mysl“, většinou nejde - a ani by jít nemělo - o léčbu. Nejrůznější wellness techniky vám mohou pomoci cítit se lépe, avšak pokud potřebujete řešit skutečné zdravotní problémy, nečekejte, že wellness zabere. Naopak, může uškodit.
Kdy je bezpečnější jet do lázní Naproti tomu lázeňské kúry jsou vázané na konkrétní místa s prokazatelně léčivými zdroji, vodou, rašelinou, slatinou nebo specifickým klimatem. „Cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Proto je nutné oddělit wellness a lázně - spa. Lázeňská péče má medicínský charakter spojený s vysokou odborností obsluhujícího personálu a využívá místně vázané přírodní zdroje,“ vysvětluje lékařka Marie Rebjonková, viceprezidentka Svazu léčebných lázní České republiky. Wellness hotely přímo v lázeňských místech pak využívají jen část možností, které lázně nabízí.
Pobyt v lázních, zejména pak dlouhodobý, dokáže zásadně ovlivnit zdravotní stav pacientů, ale také těch, kteří si chtějí odpočinout pod odborným dohledem. Zdravotnický personál je obeznámený se zdravotními obtížemi klientů a podle nich je schopen nejen doporučit jednotlivé procedury, ale také některé nebezpečné vyloučit.
***
Jak si správně vybrat lázeňský nebo wellness pobyt viz článek na stranách II-III
