Jako první se boj s nákazou projevil ve velkých nemocnicích, které kvůli zavřeným ambulancím či odloženým operacím přišly o významnou část „produkce“, za niž tím pádem nedostanou zaplaceno.
Na vystavení konečného účtu je zatím sice brzy, první odhady ztrát nicméně hovoří minimálně o devítimístných částkách.
Vláda schválila oddlužení velkých nemocnic. Příspěvek je nižší, celkem dostanou 6,5 miliardy |
„Ztráta za měsíc snížené produkce se odhaduje zhruba na 300 milionů korun,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel pražského Motola Miloslav Ludvík, podle něhož ale bude záležet na tom, jak stát s pojišťovnami zohlední krizové období.
Šéf brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny Vlastimil Vajdák odhadl březnovou ztrátu v důsledku onemocnění covid-19 na podobnou sumu. „Zřejmě to bude okolo 200 milionů,“ popsal serveru Lidovky.cz Vajdák.
Při snaze pacienta vyléčit se bude muset dohodnout trio institucí – nemocnice, zdravotní pojišťovny a stát, zastoupený hlavně ministerstvem zdravotnictví.
To se již chystá šesti velkým pražským a brněnským nemocnicím poskytnout jednorázový příspěvek na oddlužení v celkové výši 6,6 miliardy korun. Rozhodla o něm v pondělí vláda. Finanční injekce se týká Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice Na Bulovce, Thomayerovy nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Fakultní nemocnice Brno.
„Jsou to nemocnice, které čelily největšímu náporu v době pandemie,“ zdůvodnil pomoc ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
22 milionů za IKEM
I jinde ovšem výrazně tratí. Například Fakultní nemocnice Ostrava hlásí za březen pokles o 25 procent, přičemž za duben očekává dvojnásobný útlum, který podle její mluvčí Petry Petlachové měl vyústit v propad o několik desítek milionů korun.
Karlovarský kraj žádá podporu, vojáci budou pomáhat i v nemocnicích |
Brněnská fakultní nemocnice odhaduje – stejně jako ta u svaté Anny – ztrátu asi 200 milionů, královéhradecká propad o 100 milionů, pražská všeobecná fakultní prozatím hovoří o milionech. Ústřední vojenská nemocnice v Praze si zatím na vyčíslení ztrát netroufá, její mluvčí Jitka Zinke však pro server Lidovky.cz hovořila o „významném propadu za dané období“.
Ještě relativně zdravě z porovnání vychází specializovaný IKEM, který zatím vykazuje ztrátu 17 milionů korun kvůli omezenému poskytování péče, plus pět milionů kvůli propadu lékárenských služeb.
Pohublé rozpočty nemocnic se teď budou upínat k dalšímu postupu zdravotních pojišťoven a státu. Výše záloh, které pojišťovny nemocnicím poskytují, vychází z úhradové vyhlášky stanovené státem a z jednotlivých smluv, jež nemocnice a pojišťovny podepsaly.
Pražský IKEM.
Prim však v matematice hraje úhradová vyhláška, která stanoví, kolik za jednotlivé úkony od pojišťoven nemocnice dostanou. Ta na letošní rok už ale platí a nelze ji jednoduše aktualizovat rozhodnutím ministerstva.
„V současné době uvažujeme o vydání aktualizovaných úhradových mechanismů pro rok 2020 zákonem,“ potvrdil serveru Lidovky.cz resort zdravotnictví s tím, že tak bude muset učinit samostatným zákonem, který k platné vyhlášce přidá takzvaný úhradový dodatek.
Propad i u pojišťoven
Tím by se do rozpočtu nemocnic dopumpovaly potřebné prostředky od pojišťoven, pro něž to nicméně bude neplánovaný výdaj. Vliv koronavirové krize na ekonomiku navíc zřejmě způsobí, že jim klesnou příjmy ze zdravotního pojištění. Například největší z nich, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), počítá s tím, že na konci roku bude patrně ve ztrátě 23 miliard korun. Jen očekávaný pokles výběru pojistného má obnášet více než 18 miliard.
Jednou z možností, jak se mohou nyní pojišťovny „zahojit“, je brát z vlastních rezerv. To také většina z nich už dělá. „Využíváme rezervy, které jsou v tuto chvíli v dostatečné výši 28 miliard,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Stejně hovoří zástupci dalších pojišťoven, které Lidovky.cz oslovily.
Na tahu je tedy ministerstvo, které se rozhodlo pojišťovnám pomoci. Sází na jednu kartu – navýšení platby za státní pojištěnce. To jsou občané, za které stát hradí zdravotní pojištění. Kromě nezaměstnaných jde o důchodce, ženy na mateřské dovolené, děti či studenty. Dohromady tvoří víc než šestimilionovou skupinu.
Podle ministerstva se zatím pracuje s jedinou variantou navýšení. Letos platí stát měsíčně za každého na zdravotním pojištění 1067 korun, podle návrhu by měla tato částka od 1. června 2020 skokově narůst o 500 korun. Bonusem by pak pro pojišťovny měly být další dvě stovky od ledna 2021.
Miloslav Ludvík, šéf motolské nemocnice
Pojišťovny plán vítají. „V návaznosti na rozhodnutí vlády o navýšení platby za státní pojištěnce v tuto chvíli neexistuje riziko výpadku financování zdravotní péče,“ vidí to optimisticky Kabátek. „Navýšení plateb za státní pojištěnce by znamenalo významný krok ke stabilizaci bilance příjmů a výdajů nejen naší pojišťovny, ale i celého systému veřejného zdravotního pojištění pro letošní a příští rok,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová, podle níž by zvládl ústav hospodařit v současných podmínkách v nejlepším případě 16 měsíců, v tom nejhorším pouze čtyři.
Přímá podpora i půjčky
Premiér Andrej Babiš (ANO) uložil v půlce dubna resortům financí i zdravotnictví, aby nalezly způsob, jak klíčové nemocnice oddlužit. Ministerstvo financí prostřednictvím mluvčího Zdeňka Vojtěcha na dotazy serveru Lidovky.cz vzkázalo, že se resort nebude k podrobnostem vyjadřovat, dokud nedoběhnou jednání s ministerstvem zdravotnictví.
Kromě přímého příspěvku zvažovala podle ČTK obě ministerstva pro nemocnice i soustavu půjček. V krizových časech občas do některých podniků jako strategický investor vstupuje stát, aby je ochránil před úpadkem. V případě nemocnic to ale nepůjde. Jde totiž o státní příspěvkové organizace – a do těch nemohou tímto způsobem státní finance vstoupit.
