Česká republika a Slovensko v rámci Evropské unie udělují občanství lidem z třetích zemí vůbec nejméně. Na tisícovku obyvatel v nich připadlo předloni jen 0,1 občanství, které se podařilo nějakému cizinci pocházejícímu ze zemí mimo EU získat. Data zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat).
Stejné či ještě menší množství vykázaly už jen Polsko a Litva. Průměrně v Evropské unii tvořené 27 státy na 1000 lidí připadlo 1,4 přidělených občanství.
Státní příslušnost v celém zhruba půlmiliardovém bloku, který je i vyhledávaným cílem nelegálních přistěhovalců, předloni získalo 696.000 lidí, tedy zhruba o 13.000 méně proti předchozímu roku. Nejčastěji se ji podařilo získat lidem z Maroka (64.000), Turecka (50.000) a Ekvádoru (27.000), ukázala data Eurostatu.
Co si myslí Češi o cizincích? |
Nejvíc občanství k počtu vlastních obyvatel udělovalo cizincům z třetích zemí Švédsko, kde na 1000 obyvatel připadlo 3,3 přidělených občanství.
Pokud se vezme v potaz množství kladně vyřízených žádostí bez ohledu na velikost země, tak jednoznačně nejvíce jich bylo uděleno ve Francii - 137.000. Na dalších místech následují další dvě země s vysokým přílivem přistěhovalců i velkými národnostními menšinami - Británie (129.000) a Německo (94.000).
Zhruba 29 procent nových občanů EU v roce 2008 pocházelo z Afriky. Z evropských nečlenských zemí EU bylo 22 procent, z Asie 19 procent a ze Severní či Jižní Ameriky 17 procent.
V ČR bylo předloni uděleno 1200 občanství, zatímco o rok dříve to bylo 2370. Největší skupinu úspěšných žadatelů tvořili Ukrajinci (33 procent), na druhém místě byli lidé z Kazachstánu (10,1 procenta) a Slováci (9,6 procenta).
