Česko bylo krůček od black-outu

Kvůli silnému větru se totiž náhle rapidně zvýšila výroba na větrných elektrárnách v severním Německu, což způsobilo, že se přetlak elektrického proudu začal valit přes hranice do Česka.

Aby přetížená přenosová soustava dokázala takovému tlaku odolat a nezhroutila se, musela ČEPS mimo jiné složitým způsobem zregulovat výkon v některých českých elektrárnách a aktivovat tým specialistů určených právě k řešení problémů při hrozbě black-outu. I když se nakonec podařilo nebezpečí kolapsu sítí zažehnat, může se podle odborníků situace kdykoliv opakovat. Experti proto volají po posílení bezpečnostních prvků přenosové soustavy v celé střední Evropě.

Vyslali jsme varovný signál do varovného systému regionu střední Evropy
„V pondělí a v úterý mělo pro představu odtékat do Německa z České republiky 200 megawattů elektrického proudu na export. Místo toho se k nám ale začalo valit až 1700 megawattů opačným směrem,“ řekla LN mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. Takový přetlak podle ní minimálně ohrozil spolehlivost české energetické soustavy.

Pokud by se k energetické vlně z Německa přidal ještě například výpadek druhého bloku jaderné elektrárny Temelín či jiného velkého zdroje, mohlo skutečně dojít až k výpadku sítí. „Vyslali jsme varovný signál do varovného systému regionu střední Evropy,“ uvedla Jabůrková. Celý problém podle ní spočívá v tom, že výkon ve větrných elektrárnách nelze z minuty na minutu zregulovat. Když začne foukat vítr, větrníky se roztočí a takzvaně natlačí do systému velké množství elektřiny, se kterou nelze v dlouhodobějším horizontu počítat. Stejně nevypočitatelné je ale i náhlé přerušení dodávek z větrníků, pokud se počasí změní.

„Evropská unie se musí zamyslet nad energetickou politikou i v tomto směru,“ řekla Jabůrková. Pokud totiž EU podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů energie, musí zároveň posílit bezpečnostní prvky v soustavě. To znamená rozšířit kapacitu evropské přenosové soustavy tak, aby dokázala podobným přetlakům v síti lépe odolávat. Jenže výstavba nových „stožárů s dráty“ naráží mezi obyvatelstvem v zemích Evropské unie na podobný odpor jako třeba výstavba atomových elektráren. „Každopádně není do budoucna možné, abychom se zabývali pouze otázkou výroby elektřiny, a nikoliv jejího přenosu,“ varuje Jabůrková.

Stále rostoucí nebezpečí výpadku sítí si údajně uvědomují i ekologičtí aktivisté. Podle nich se ale nejedná jen o nedostatečnou kapacitu soustavy. Podle nich je potřeba řešit také problémy spojené s výstavbou velkých - třeba atomových - elektráren, které pak kladou také větší nároky na přenos elektřiny a zálohování výkonu v případě výpadků. „Pro bezpečnost soustavy je určitě výhodnější mix menších, různorodých zdrojů než sázka na mamutí projekty jednoho druhu,“ tvrdí Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha.