Prestižní premiéru, ne zrovna zářnou, si Česká republika odbyla v roce 2009. Tehdy se potýkala s vnitropolitickými problémy, které vedly až k pádu vlády tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS), což se propsalo i do průběhu českého předsednictví. Podobného faux pas se chce Praha tentokrát vyvarovat. I proto vznikl v kabinetu Petra Fialy (ODS) post ministra pro evropské záležitosti, kterého se ujal Mikuláš Bek (STAN). Agendu spojenou s předsednictvím má na starost.
CO OBNÁŠÍ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU■ Členské země Evropské unie se v předsednictví střídají po šesti měsících dle předem daného pořadí. Státy spolupracují v rámci tříčlenné skupiny neboli tria. ■ ČR bude předsedat Radě EU od 1. července do 31. prosince 2022. Žezlo převezme po Francii a na konci roku ho předá Švédsku. ■ Předsedající země se stává na půl roku centrem rozhodování o unijní politice, proto je předsednictví považováno za jeden z nejdůležitějších nástrojů k posílení prestiže, ale i schopnosti prosazovat zájmy jednotlivých členských států. ■ Předsednická země vede zasedání Rady EU a zastupuje ji na jednáních s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Zároveň premiér předsedající země reprezentuje Unii navenek. |
Pro Fialu a potažmo celou vládní pětikoalici nabízí druhé pololetí roku 2022 příležitost, jak získat kredit na mezinárodněpolitické scéně. Řadu ministrů bude „víc vidět i slyšet“. To ale pro některé nemusí být zrovna výhodné, protože ne všichni vládnou pokročilou angličtinou. Jak upozornily Hospodářské noviny, na tlumočníky hodlají spoléhat například ministryně obrany Jana Černochová (ODS), šéf financí Zbyněk Stanjura (ODS), ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) či ministr kultury Martin Baxa (ODS). Strany koalice přitom slibovaly, že do vrcholných funkcí obsadí lidi s výbornou znalostí světových jazyků.
Byť kontury českého předsednictví načrtl už předchozí vládní tým Andreje Babiše (ANO), finální stanovení priorit je úlohou nové vlády. „Náplň našeho předsednictví ovlivní i to, jak bude v Evropském parlamentu postupovat práce na legislativě, která byla předložena Evropskou komisí,“ řekl serveru Lidovky.cz Bek s tím, že nepochybně půjde i o otázku Východního partnerství či rozšíření Unie o země západního Balkánu. „Na stůl ale mohou přijít i zcela neočekávané věci, například problematika cen energií či další postup při potírání dopadů pandemie koronaviru,“ uvedl Bek. Dle něj bude nepochybně pokračovat diskuse kolem propíraného evropského klimaticko-energetického balíčku Fit for 55, jehož ambicí je snížení emisí o 55 procent do roku 2030.
Část agendy předsednictví Praha „podědí“ po svém předskokanovi – Francii –, na niž sází zejména ve snaze o uznání jádra jakožto čistého zdroje. Toho se předešlé české vládě dosáhnout nepodařilo. Platí však, že země galského kohouta, na rozdíl od Německa či Rakouska, jadernou energetiku podporuje. Věří, že její oficiální označení za „udržitelnou“ by podpořilo tamní jaderný průmysl, který se potýká s problémy a v roce 2017 jej dokonce musel zachránit stát. Tři čtvrtiny své elektřiny Francie vyrábí v jaderných elektrárnách. „Mít v otázce jádra natolik významného spojence pokládám za velmi nadějné,“ uvedl na adresu Paříže poslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
Šance pro Brno?
Dosud nejvíc emocí kolem nadcházejícího českého předsednictví vzbudila otázka peněz. Babišova vláda na něj vyčlenila z rozpočtu 1,44 miliardy korun, což dle současného kabinetu nestačí. Nový šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) se nechal slyšet, že objem financí pro zajištění předsednictví ještě není finální. O kolik by si přál sumu navýšit, zatím neřekl.
V podobném duchu se vyjádřil i Bek a zmínil, že chce „posílit komunikaci předsednictví směrem k evropským institucím a vůči české veřejnosti“. „Důležitá je i mírná korekce dosavadní představy o tom, že všechny akce budou soustředěny do Prahy. Nová vláda by to měla přehodnotit a alespoň některé vysunout i mimo hlavní město,“ řekl serveru Lidovky.cz. To podpořil i premiér; naznačil, že některé akce – zejména ty zaměřené na vědu a výzkum – by se měly odehrát v Brně.
Plán pro české předsednictví v Radě EU počítá s takřka třemi sty akcí na území ČR. Uskutečnit by se zde měl jeden neformální summit hlav států, 14 neformálních Rad EU, dvě setkání české vlády s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, 66 neformálních pracovních skupin či 51 konferencí a dalších předsednických jednání. Nejvíce akcí by mělo pojmout pražské Kongresové centrum či interiéry hotelu Diplomat v Praze 6. Účastníky bude na akce přepravovat partner předsednictví automobilka Škoda Auto, jež pro tento účel dodá i více než padesát elektromobilů.
