„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Dopis Komisi ministr Vít Rakušan odešle ve středu. V Česku je momentálně bezmála 400 000 uprchlíků s dočasnou ochranou.
Místopředseda ANO Robert Králíček na síti X uvedl, že komise nakonec ustoupila tlaku vytrvalých kritiků paktu. „Ale nestačí jen drobné ústupky, migrační pakt musí být zrušen celý,“ uvedl.
Připomněl, že ANO odmítá jakékoliv kvóty a povinné přerozdělování. Rakušan podle něj o paktu od počátku lhal a nyní ho z toho usvědčila sama komise. „Přesně před touto ‚solidaritou‘ jsme dlouho varovali – tou, která podle Rakušana nikdy neexistovala,“ napsal.
Přístup k Fondu solidarity
Zprávu EK dále uvádí, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
Takzvaný mechanismus solidarity je součástí migračního a azylového paktu. Komise v úterý připomněla, že jednotlivé státy EU čelí v souvislosti s migrační problematikou různým tlakům a situacím.
„Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období,“ konstatovala komise.
Tyto čtyři členské státy proto budou mít nárok na přístup k takzvanému Fondu solidarity, tedy nástroji solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Stane se tak, jakmile vstoupí azylový a migrační pakt v platnost v polovině roku 2026.
Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci. „Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok,“ uvedla unijní exekutiva.
Další kategorií států jsou ty, kterým hrozí migrační tlak, a to buď kvůli vysokému počtu příchozích v předchozím roce, pokračujícímu tlaku na jejich přijímací systémy, nebo hrozbě zneužití migrace jako zbraně, což by mohlo v nadcházejícím roce vést k nepřiměřeným povinnostem. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko.
Tyto státy budou mít podle EK „přednostní přístup k souboru nástrojů EU na podporu migrace a jejich situace bude urychleně přehodnocena v závislosti na změnách“. Kromě toho komise s cílem pomoci členským státům, které čelí hybridním hrozbám a rostoucímu počtu útoků dronů, brzy zahájí výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na podporu nákupu dronů a protidronové obrany.
Zneužívání migrace i neoprávněné pohyby
Výroční zpráva, která posuzuje migrační situaci v celé sedmadvacítce a jednotlivých členských státech, měla být původně zveřejněna již v polovině října, rozhodnutí bylo ale odloženo a dále se o něm i vzhledem k citlivosti celého tématu intenzivně jednalo. „Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,“ uvedla v úterý komise.
Stále ale přetrvávají problémy, jako je pokračující tlak ze strany nelegálních příchozích a neoprávněných pohybů v rámci EU, příliv uprchlíků z Ukrajiny, zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem na vnějších hranicích EU či spolupráce v oblasti navraceních nelegálních migrantů.
Podle eurokomisaře pro vnitřní záležitosti a migraci Magnuse Brunnera je EU na cestě k největší reformě migrační a azylové politiky ve své historii. „Budujeme silný systém, který je spravedlivý a pevný,“ uvedl Brunner.
„Podporujeme členské státy, které čelí největšímu nepřiměřenému tlaku. Zachování této rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností je klíčem k našemu úspěchu,“ dodal s tím, že EU musí zejména pokračovat v rychlejším provádění azylového řízení a efektivním navracení neúspěšných žadatelů o azyl.
