Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko je zemí obchodních center

Česko

Z center měst mizí obchodní zóny s malými prodejnami. Lidé už nemají na výběr, musí do hypermarketu

ČESKÉ BUDĚJOVICE Martin Malec z Českých Budějovic sebral takřka tisíc podpisů pod petici proti možné výstavbě obchodního centra na českobudějovickém Mariánském náměstí přímo v centru města.

A podobných petic v jihočeské metropoli i v jiných českých aglomeracích přibývá. Fakt, že velké obchodní domy a centra se přesouvají z okrajů měst do jejich středu, začíná vadit stále více obyvatelům. „Jestliže máme v centru volnou plochu, pokud by měla být zastavěna, pak jedině takovou stavbou, která bude z pohledu města opravdu významná a nadčasová. A tou další supermarket určitě není,“ řekl LN Malec.

Radnice sice nakonec nabídku investora na výstavbu obchodního domu na Mariánském náměstí odmítla, další investoři ale kolem historického jádra připravují další podobné projekty, vyvolávající vzrušenou diskusi. A to za situace, kdy prstenec obchodních center je stále hustější i v bezprostředním okolí Budějovic. „Kdo si chce nakoupit v obchodním centru, má už dnes tolik možností, že se určitě nemusí budovat nová centra uprostřed měst,“ tvrdí Malec.

Mezinárodní společnost RegioData Research ale nyní zveřejnila aktuální studii, která alespoň na první pohled dává za pravdu zastáncům výstavby nových supermarketů. Podle této studie je totiž celková prodejní plocha v Česku v přepočtu na obyvatele stále mnohem menší než ve většině západních zemí a nedosahuje ani úrovně například Maďarska.

V České republice připadá na jednoho obyvatele 0,95 metru čtverečního prodejní plochy, zatímco třeba v Rakousku či Nizozemsku je to 1,72, a v USA dokonce 3,36 metru. Někteří odborníci ale tvrdí, že celkový rozsah prodejních ploch, menší než na Západě, paradoxně potvrzuje Česko jako zemi supermarketů.

„Zboží se u nás prodá podobně jako v západních zemích, ovšem na mnohem menší ploše. Většina zboží je totiž nacpána právě do obchodních center, nikoliv do většího počtu menších obchodů,“ řekl LN ekonom Vladimír Pikora. Obchodní zóny v centrech měst s mnoha obchody nejrůznějšího druhu z českých měst prakticky zmizely a byly nahrazeny právě mamutími centry.

To potvrzuje i společnost Incoma zabývající se statistikami v maloobchodě. „Z hlediska prodejní plochy nákupních center patří Česká republika s 0,22 metru čtverečního na obyvatele do první evropské desítky, absolutně ale vede v žebříčku bývalých postkomunistických zemí,“ řekl LN František Diviš ze společnosti Incoma.

V žádné jiném státě se zkušenostmi s komunismem není tolik nákupních center jako v Česku, to navíc v tomto směru hravě překonává státy jako Německo, Belgie či Itálie.

I když řada provozovatelů například supermarketů z Česka už odešla a obchody prodala, obchodní centra i nadále přibývají. A nejrůznější aktivisté i obyvatelé měst se domnívají, že by měla nastoupit určitá forma regulace, jako se to děje v západních zemích. „V Norsku v devadesátých letech na čas výstavbu obřích obchodních center úplně zakázaly, v Rakousku i jiných zemích se k takové výstavbě vyjadřují cechy a spotřebitelské organizace, města regulují, kde supermarkety stát nemohou. A dokonce i v Polsku podléhá výstavba nového centra souhlasu města, a dokonce i kraje,“ tvrdí Milan Štefanec ze sociálně ekologického Hnutí Nesehnutí.

Jen v Brně podle něj kvůli supermarketům zkrachovalo za poslední tři roky 500 menších obchodníků, mamutí markety podle něj často jdou proti zájmům místních výrobců a zpracovatelů, a navíc zvyšují nároky na dopravu. „Hlavní problém je ale v tom, že na mnoha místech už si lidé prakticky nemohou vybrat, zda chtějí nakupovat v malém obchodě či supermarketu,“ tvrdí Štefanec.

Debata o supermarketech ale stále připomíná začarovaný kruh. Někteří ekonomové i politici obhajují liberální postoj Česka k rozvoji obchodních center tím, že Češi si takový druh obchodů na rozdíl od jiných národů prostě přejí bez omezení.

„Nejlepší regulací by byl asi nezájem zákazníků. Ale v Budějovicích zatím žádné centrum ještě nezkrachovalo,“ řekl LN budějovický primátor Juraj Thoma. Přiznává, že město je při posuzování staveb obchodních center velmi liberální a příliš se nesnaží omezovat třeba maximálně možný rozsah prodejní plochy. Pokud ale jiná města podle něj chtějí supermarkety výrazně omezit, už dnes to mohou udělat třeba prostřednictvím územního plánu.

Metr obchodu

V Česku připadá na jednoho obyvatele 0,95 metru čtverečního prodejní plochy, zatímco třeba v Rakousku či Nizozemsku je to 1,72 a v USA dokonce 3,36 metru. Celkový rozsah prodejních ploch, menší než na Západě, potvrzuje Česko jako zemi supermarketů.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.