BRUSEL „Máme už z ostudy kabát.“ Těmito slovy komentoval český zástupce u Evropského soudního dvora Jiří Malenovský fakt, že Česko dosud neratifikovalo Mezinárodní trestní soud - instituci, která celosvětově stíhá nejhorší možné případy porušení lidských práv. Jako genocidu a zločiny proti lidskosti.
Ze států unie je Česko jediné, kdo se k tribunálu nepřidala -přestože pražská vláda má ochranu lidských práv vysoko mezi svými zahraničněpolitickými prioritami a přestože příští rok coby země šéfující unii bude muset za ratifikaci tribunálu dalšími zeměmi lobbovat. „Podrýváme tím autoritu nejen soudu, ale i celé unie v otázce ochrany lidských práv, a sami sebe zesměšňujeme,“ dodal soudce Malenovský.
Soud začal fungovat v roce 2002 a ke dnešnímu dni jej ratifikovalo 105 zemí. Český pokus přidat se k soudu proběhl poprvé v roce 2001, dopadl ale neúspěšně. Návrh zůstal viset v parlamentu a tehdy ještě sociálnědemokratická vláda dala od tribunálu ruce pryč.
Topolánkův kabinet poslal zdejším zákonodárcům nový návrh na schválení soudu, do cesty se ale nyní postavil senátní výbor pro ústavněprávní záležitosti. S odkazem na „právní nejasnosti“ navrhl hlasování o tribunálu odložit. Podle šéfa výboru, senátora Jaroslava Kubery (ODS), se zákonodárci obávají „nesouladu soudu s českým ústavním pořádkem“.
„Konkrétně je tu otázka imunity prezidenta, aby třeba Václav Klaus nemohl být souzen jako hlava státu za účast Česka na válce v Iráku,“ míní senátor. Tato možnost je ale v zásadě vyloučená: i kdyby byl teoreticky český politik zažalován za účast na - například - válečných zločinech, soudily by ho podle statutu soudu české soudy. Zmíněný mezinárodní soud tu je pro stíhání lidí ze zemí, které samy nejsou schopné pohnat je před spravedlnost. Nyní se před tribunálem řeší zločiny například z občanské války v Kongu a Ugandě.
Nad touto a dalšími obavami českých zákonodárců staví otazník také fakt, že ostatní spojenci Česka, u nichž se předpokládá stejná péče o národní právní řád, tribunál ratifikovali. Jediným spojeneckým státem, který se zatím rozhodl zůstat mimo, jsou Spojené státy, které obecně nemají důvěru v mezinárodní organizace.
„ODS je na tom podobně. Jsme k nadnárodním institucím skeptičtí, ať už je to tento tribunál, Evropská unie nebo Rada Evropy. S výjimkou NATO,“ sdělil europoslanec Hynek Fajmon skutečnou podstatu odporu občanských demokratů proti tribunálu.
„Zelení si naopak myslí, že nadnárodní instituce jsou lepší, morálnější. V tom je mezi námi ideový spor“ řekl Fajmon a upřesnil: „Mít unijní smlouvu a tribunál a nemít americký radaru, to by byl pro ODS strašně špatný výsledek.“
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
