Klíma popírá, že by podle jeho plánu měla vláda podporovat desítkami miliony korun nezávislá média, která potírají fakenews, o čemž psal loni jako první Deník N.
„Můj návrh je o tom, že má stát podporovat média obecně. Je v zájmu demokracie, abychom tu měli silnou a pluralitní žurnalistiku,“ pokračoval Klíma. Podle něj existuje jednoduchá rovnice - čím více kvalitních článků, tím menší prostor pro falešné zprávy. „Lidé potřebují profesionálně zpracované informace, aby nevěřili dezinformacím,“ uvedl zmocněnec. Stát by podle něj mohl podporovat třeba začínající média nebo dávat různé granty - kupříkladu na zahraniční zpravodajství. Finanční příspěvek by ale prý mohly dostat i stávající média - soukromá i státní. Obecné systémové řešení pro podporu médií je pak prý třeba snížené DPH.
Radikalizace začala v 90. letech, nyní ji živí dezinformace, míní expert |
Klíma však zatím není příliš konkrétní. Upozorňuje, že jde pouze o návrh, který ani neschválila vláda. Vše je v rámci diskuze. V případě grantu ale přiblížil postup: o jeho získaní by rozhodovala grantová komise, která by vypsala jednotlivá kritéria a média by se o grant musela sama hlásit.
Akční plán proti dezinformacím vzbuzuje řadu emocí. Třeba předseda výboru Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že má obavy o svobodu slova. „Jsme na velmi tenkém ledě, snad si to uvědomuji i někteří koaliční poslanci. V diskusi budeme rozhodně pokračovat a doufám, že vláda nedeklaruje hodnotu svobody slova pouze ústně,“ řekl serveru Lidovky.cz opoziční poslanec. Podle něj diskuze na výboru ve čtvrtek probíhala velmi emotivně. V konečném usnesení Klímu požádal o pravidelné informování.
Klíma se brání tím, že nesestavuje žádný seznam dezinformačních serverů. Jeho plán ale obsahuje i návrh, že by stát inzeroval pouze v médiích, která dodržují patřičné profesní standardy. Otázka je, kdo o tom rozhodne a co přesně mají média splňovat. „Měly by ověřovat informace, zveřejňovat zdroje, mít podepsané články. Zároveň se ví, kdo je financuje a kdo je šéfredaktor a podobně. To dezinformační servery většinou nesplňují,“ uvedl vládní zmocněnec na dotaz, kde by stát inzeroval.
Jde o úřad cenzora, řekl Foldyna
Odmítavé reakce koaličních poslanců pak vyvolalo vystoupení Jaroslava Foldyny (SPD), podle kterého vzniká úřad cenzora a cenzury. „My se vracíme do 50. let. Chcete zarazit diskusi o pravdě zákonem,“ prohlásil. „Když jednáme o dezinformacích, neměli bychom je šířit,“ reagoval na Foldynu předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. V souvislosti s SPD mluvil o podlamování demokracie. „První stupeň cenzury, autocenzura, už funguje,“ tvrdil Juchelka.
Stíhání za šíření dezinformací? Bude se to strašně těžko prokazovat, míní soudce |
Při jednání výboru vystoupil i Daniel Vávra ze Společnosti pro obranu svobody projevu. „Nepotřebujeme zákon o dezinformacích, ale vládu, která se nebojí vlastních občanů,“ prohlásil. Filip Dotlačil ze Společnosti pro internetový rozvoj poukazoval na to, že téma dezinformací je velmi široké a politicky velmi citlivé. „Pokud chceme najít komplexní řešení, musíme zapojit širokou řadu expertů z celé řady odvětví,“ konstatoval před poslanci.
