Desetitisíce Čechů mají nově problém s nespavostí. Zemi trápí nepříjemný fenomén spojený s covidem

Nespavost, jak potvrzují i různé zahraniční studie, je jedním z častých vedlejších projevů, jež nastupují po prodělání nákazy koronavirem. Obsáhlejší pojednání na toto téma v Česku dosud chybí, dopady zákeřného viru na náš spánek však už zkoumali vědci kupříkladu ve Spojeném království, USA či v Itálii. A zjistili, že zhruba u pětiny lidí přetrvávají i čtyři měsíce po odeznění covidu nějaké psychické potíže. A z těch, kteří kvůli těžkému průběhu museli být hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, je to dokonce každý druhý.

Jako hub po dešti

Konkrétně insomnii, česky nespavost, vykazuje dle vědeckých analýz zhruba 11 procent pacientů v intervalu dva až patnáct týdnů po prodělání covidu. S přihlédnutím k faktu, že v Česku od začátku epidemie loni v březnu byla potvrzena nákaza už u více než 1,6 milionu lidí, to znamená, že takřka 180 tisíc Čechů trpí či trpělo poruchou spánku, jež souvisí s koronavirem. „Takové lidi teď ve své ambulanci doslova sbírám jak houby po dešti,“ řekl pro Lidovky.cz Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

JAN BIRKE, starosta Náchoda, ČSSD

Zmíněný poslanec Birke je jedním z těch, jež nespavost přiměla vyhledat pomoc lékaře. „Dříve jsem strašně rád spal, usnout jsem dokázal kdykoliv a za jakýchkoliv podmínek. Špatně se mi pak vstávalo, žádné ranní ptáče jsem nebyl,“ popsal náchodský starosta. Covid mu však prý obrátil spánkové návyky naruby – často i přes úpornou snahu nezamhouřil oči ani do čtvrté hodiny ranní. „Bez pomoci prášků bych někdy neusnul vůbec,“ vylíčil. Léky začal brát po poradě s lékařem, do té doby marně zkoušel vše možné, čajem počínaje a vínem či pivem konče. Na kontě má i několik probdělých nocí. A když už prášek zabral, probuzení se dostavilo dříve než obvykle. „Procitl jsem v pět ráno a už neusnul. Na městském úřadě byli v šoku, jak brzy jsem tehdy chodil do práce,“ popsal poslanec své dny a týdny po nemoci.

Covidem onemocněl Birke v únoru, potíže se spánkem jej provázely zhruba do začátku května. Podobnou zkušenost má i předseda hnutí STAN Vít Rakušan, jenž svízelí se spánkem aktuálně prochází. „Budím se několikrát za noc, vstávám výrazně dříve, i když nemusím. I tak ale ráno cítím únavu,“ popsal pro web Lidovky.cz. Avšak zatímco zmíněný sociální demokrat z Náchoda prošel těžkým průběhem nemoci a musel být hospitalizován, lídr Starostů vylíčil sám sebe jako bezpříznakový případ. Přesto jej covid dohnal v podobě probdělých nocí i tak.

Dle Zdeňka Kundraty ze spánkové laboratoře Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno je nespavost u zhruba 80 procent případů způsobena psychickými obtížemi. Insomnii tak nejspíš napomáhá už jen samotná existence pandemie a obavy z ní, jež řadu lidí provázejí. V tom se prý příliš neliší od „necovidové“ nespavosti, která je způsobena stresem či špatnými spánkovými návyky.

Absolutní nemožnost usnout

Na úrovni fyziologie už je to ale údajně méně jasné. „Zatím jen teoreticky můžeme předpokládat, jak se autoimunitní či zánětlivé procesy vyvolané přímo virem SARS-CoV-2 podílejí na insomnii,“ uvedl lékař s tím, že medicína má pro vysvětlení důvodů nespavosti hned několik teorií. O to složitější je pak jednoznačně ukázat na covid jako na její příčinu.

S tím souhlasí i Kundratův kolega z brněnského Centra pro poruchy spánku a bdění David Kec. Dle něj nespavost často vzniká ve vazbě na zátěžovou situaci, jíž může být i prodělání infekce koronavirem. „V současnosti nemáme dost informací o tom, že by virus nějakým přímým způsobem nespavost vyvolával, že by přímo ovlivňoval neurobiochemické děje v mozku,“ uvedl Kec pro Lidovky.cz. Zdůraznil ale, že covid-19 je pořád ještě nová nemoc, o níž toho hodně nevíme. Kec nyní s kolegy pracuje na projektu, který má ověřit, zda i postcovidovou insomnii půjde léčit běžnými metodami, především psychoterapií. Hledají proto například pacienty, které nespavost postihla až po prodělání nákazy.

Předseda STAN Vít Rakušan.

Kýženě upadnout do říše spánku činilo po covidu problém také Andersovi. „Absolutní nemožnost usnout, pocit trvalé bdělosti. Stejně jako moji pacienti jsem začínal mít strach z večera,“ popsal pro Lidovky.cz velmi živě své zkušenosti, kdy se potácel únavou, spánek se však ne a ne dostavit.

Podobně jako politik Rakušan měl i lékař Anders vesměs lehký průběh nemoci, pak ale vir nečekaně udeřil. Odborník řešil nastalou situaci užíváním v lékárně běžně dostupným melatoninem – přezdívaným jako „hormon spánku“ – a co největší mírou pohybu. Naopak úplně vynechal kávu, slazené nápoje či alkohol.

Nezbytný úklid v mozku

Též podle přednosty psychiatrie zatím není k dispozici dostatek dat pro jednoznačný závěr, přesto nějaké indicie toho, jak covid vyvolává insomnii, existují. Dle Anderse jde zejména o cytokiny, molekuly produkované naším imunitním systémem. Jak vysvětlil, komunikace mezi tělem a mozkem probíhá právě přes ně. A především druhá fáze onemocnění koronavirem je typická produkcí cytokinů, jež může vést až k velmi nebezpečné cytokinové bouři. Právě cytokiny však v mozku aktivuje enzym, který začne „těžit“ aminokyselinu tryptofan. Ta je pro spánek podstatná – v mozku se totiž mění na serotonin, který je klíčem ke spánkovým aktivitám jedince. „Lidé by se měli obrátit na odborníka, pokud nepomohou běžně dostupné melatoniny,“ doporučil lékař.

Porucha spánku není nic, co lze brát na lehkou váhu. Způsobují řadu potíží a k jejich vyvolání stačí dle Anderse i jen omezení běžného spánkového režimu o jednu či dvě hodiny. Je to opět mozek, který tím pak trpí nejvíce. „Během spánku v něm totiž nastupuje něco jako úklidová četa,“ popsal Anders proces, při kterém dochází k prořezávání zhruba třetiny synapsí, které jsme si během dne vytvořili. Bez takového „úklidu“ se dostavují výkyvy nálad i úzkosti.