Trio visegrádských zemí zažalovala Evropská komise s cílem domoci se dodržování unijního práva.
Polský vládní mluvčí Piotr Müller prohlásil, že verdikt „nebude mít žádný praktický význam“. Platnost rozhodnutí o přerozdělení migrantů podle kvót totiž vypršela v roce 2017, a tak jej už nelze splnit, citovala ho agentura PAP.
Stejný názor zastává i Maďarsko. „Verdikt nemá žádné další důsledky,“ řekla maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová. „Neexistuje pro nás žádná povinnost přijmout žadatele o azyl,“ dodala s poukazem na to, že platnost kvótového systému skončila.
Podle čtvrtečního verdiktu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněný, mechanismus kvót jej však uspokojivě zohledňoval. Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé migranty.
Státy se hájily tím, že článek 72 smlouvy o fungování EU jim dává právo v zájmu ochrany vnitřní bezpečnosti vzepřít se rozhodnutí Rady EU, kterým bylo přerozdělování zavedeno. Podle soudu by však státy musely „po individuálním posouzení jednotlivých případů odkázat na shodující se, objektivní a přesné skutečnosti, na jejichž základě lze mít podezření, že dotyčný žadatel představuje skutečnou nebo potenciální hrozbu“.
Češi, Poláci a Maďaři podle advokátky EU odmítnutím kvót porušili smlouvu. Soud se jejím stanoviskem vždy neřídil |
„Verdikt je důležitý, vztahuje se sice k minulosti, ale dá nám vodítko do budoucnosti,“ prohlásila ve čtvrtek šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s odkazem na nový „migrační pakt“. Jeho návrh chce podle ní komise zveřejnit po Velikonocích.
Brusel chce paktem alespoň částečně nahradit celkovou reformu azylového systému EU, na níž se unijní země nejsou schopny od zmíněné migrační krize shodnout. Řada států včetně Česka dala během předběžných jednání se zástupci EK najevo, že k povinnému přerozdělování migrantů se již nechce vracet. Na stole je nyní proto spíše dobrovolné přebírání zvláště dětských a
mladých migrantů z řeckých ostrovů, k němuž se již přihlásila zhruba desítka zemí hlavně západní Evropy.
Unijní státy jednorázový program migračních kvót zavedly - proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku - v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.
Žalované země v reakci na žalobu tvrdily, že program nefungoval, a připomínaly, že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než se předpokládalo. Do jeho konce v září 2017 bylo přerozděleno jen asi 29 000 lidí z původně zamýšlených 160 000. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.
Podle soudu však byla žaloba přípustná i v případě, že se komise chtěla domoci pouze konstatování, že země nesplnily své povinnosti. Čtvrteční verdikt navíc může mít podle unijní justice praktický význam pro „stanovení základu odpovědnosti, která může členskému státu v důsledku nesplnění jeho
povinností vzniknout vůči ostatním členským státům, unii nebo jednotlivcům“. Zda by komise na základě rozsudku mohla pro členské země navrhnout například pokutu, soud přímo neuvedl.
„Polsku, ani Čechům a Maďarům nehrozí finanční tresty, protože spor s Evropskou komisí o kvóty se týkal jen provizorních předpisů pro léta 2015 až 2017. A tak (nynější) vláda Mateusze Morawieckého nemá prostor, aby se rozsudku podřídila, anebo ne (a teprve to by hrozilo finančním postihem),“ poznamenal polský opoziční list Gazeta Wyborcza. Asi jen teoreticky je představitelné, že by se „nastolení spravedlnosti“ v podobě odškodnění domáhaly jiné členské státy, anebo sami uprchlíci.
Babiš: Hlavní je, že kvóty skončily
Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. Uvedl, že není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrála spor u Soudního dvoru Evropské unie. Také podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není rozhodnutí soudního dvoru vzhledem k aktuální situaci zásadní.
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky soud nezohlednil všechny aktivity, které ČR dělala pro zvládnutí migrační krize. Šéf STAN Vít Rakušan naopak uvedl, že tehdejší rozhodnutí vlády bylo populistické.
„My jsme sice spor prohráli, ale to není důležité. Důležité je, že nemáme nic platit. Komise si uplatňuje nějaké náhrady za řízení,“ poznamenal Babiš. „Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme a že ty kvóty v mezičase skončily. A to díky nám hlavně,“ doplnil předseda vlády.
To je věc, která reaguje na situaci, která se udála před několika lety, a já to beru na vědomí. Nicméně nic dalšího z toho pro mě nevyplývá,“ řekl novinářům Hamáček. Mezitím se podle ministra situace vyvinula. Celá řada evropských států a evropských institucí, které dříve považovaly kvóty za řešení, od toho podle něj ustoupily.
„Nikdo nemůže nutit naši zemi, že musí přijmout povinně na základě kvót
Přerozdělování migrantů zásadně odmítáme, sdělil Babiš. Česko prý každý návrh s kvótami odmítne |
uprchlíky. My jsme jako ČR v tu dobu přijali sami o svém vlastním rozhodnutí uprchlíky mimo kvótový systém, významně jsme pomáhali v boji s bojovníky Islámského státu, zároveň jsme výrazně pomáhali v uprchlických táborech, tedy rozhodně se ČR snažila být solidární a pomáhat tehdejší situaci řešit a zároveň neohrozit naši vlastní bezpečnost,“ napsal Jurečka.
„Byl to zase jednoznačně populismus vlády. STAN se od počátku staví proti stálým kvótám a říkáme to i teď. Tehdy ale šlo o pomoc nárazníkovým státům,“ uvedl Rakušan. Slovensko podle něj situaci tehdy zvládlo, když přijalo několik prověřených lidí a ukázalo tím dobrou vůli a neohrozilo své občany.
Předseda KSČM Vojtěch Filip napsal, že rozsudek už je překonaný, neboť nejsou kvóty platné. „Doufám, že už nikdy nebudou jako špatné rozhodnutí uplatňovány,“ doplnil. „Vždycky jsme tvrdili, že systém kvót pro přerozdělování migrantů je špatný. EU od něj také odstoupila a rozhodnutí Evropského soudního dvoru na tom nic nemění. EU si jím jen chce zachovat tvář, ale nevidím tu žádný způsob, jak ho naplnit v praxi,“ uvedl místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury se rozhodnutím potvrdilo, že ČR v EU ztratila svrchovanost a stala se vazalskou zemí a ekonomickou kolonií. „Rozsudek nám upírá právo rozhodovat o naší zemi a věřme, že je rozsudkem nad budoucností EU. V takovém spolku nelze svobodně žít. Rozsudek evropského soudu znamená jednu zásadní záležitost členství v EU, znamená, že se ČR postupně stane součástí evropského multikulturního chalífátu nazývaného Evropská unie,“ uvedl.
