Změnu času pocítí i cestující v mezinárodních nočních spojích, které většinou budou nad ránem hodinu čekat ve stanicích. Změny času mají řadu odpůrců. Podle nich lidem narušují vnitřní biorytmy a nepřináší žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.
Mezinárodní vlaky a autobusy se se změnou času vyrovnávají každoročně. Hodinu, která jim kvůli přeřízení času v noci přibude, většinou stráví čekáním ve stanicích na trase. Změna času tentokrát postihne osm spojů Českých drah a dva vlakové spoje RegioJetu na trase mezi Prahou a Košicemi. Dotkne se také pěti dálkových autobusů RegioJetu. Jde o noční autobusy mezi Prahou a Vídní a linky z Amsterodamu, Budapešti a Janova do Prahy.
Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.
První zemí EU, která zruší střídání letního a zimního času, by mohlo být Polsko. Návrh na změnu zákona prošel nedávno prvním čtením v polském parlamentu. O zachování letního času i v zimě uvažuje i Maďarsko.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší.
