Ministerstvo průmyslu a obchodu do půl roku vypracuje plán, jak zvýšit budoucí konkurenceschopnost země
PRAHA Český průmysl tvoří z nemalé části montovny s nižší přidanou hodnotou, které málo investují do výzkumu i do vzdělávání svých zaměstnanců. Celou českou ekonomiku navíc brzdí neefektivní státní úřady, pomalé soudy a nedostatečná infrastruktura.
Tak vypadají některé ze závěrů studie o konkurenceschopnosti České republiky, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Pokud se máme přiblížit k nejvyspělejším zemím světa, musíme výrazně zlepšit podmínky, které umožní firmám čelit konkurenci v rámci vnitřního trhu Evropské unie i mimo něj,“ řekl k výsledkům studie ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Konkrétní opatření však zatím ministerstvo pouze naznačilo. Mají se objevit až v navazujícím dokumentu s názvem Strategie konkurenceschopnosti ČR, jež bude publikována v polovině roku. Kromě vládních „evergreenů“ v podobě zjednodušení administrativní náročnosti podnikání a přechodu od papírové k elektronické komunikaci obsahuje i několik originálnějších myšlenek.
Kocourek například navrhuje, aby se vládní agentura CzechTrade soustředila na vyhledávání exportních příležitostí po celém světě. Podle výsledků její práce ministerstvo určí perspektivní obory české ekonomiky, které se budou těšit zvýšené podpoře České exportní banky a pojišťovny EGAP.
Fond podpoří začínající firmy Cílem nové vládní strategie má být i snížení závislosti českého průmyslu na subdodávkách pro velké německé společnosti. „Budoucí konkurenceschopnost bude založena na schopnosti včas rozeznat vznikající globální poptávku a včas umět na nové trendy reagovat,“ dodává Kocourek.
Ministerstvo dále potvrdilo záměr vytvořit takzvaný fond rizikového kapitálu, který by financoval rozvoj začínajících technologických a inovativních firem. Fond má začít fungovat před polovinou roku s částkou zhruba 1,2 miliardy korun, přispět do něj mají fondy Evropské unie, státní rozpočet i soukromí investoři.
Průmyslové svazy novou strategii vítají. „Česká republika už nemůže spoléhat pouze na relativně levnou pracovní sílu, ale musí investovat do vzdělání, inovací, zkvalitnění podnikatelského prostředí a vytvoření efektivně fungujícího trhu práce. Jen tak budeme schopni vyrábět zboží s vysokou přidanou hodnotou a tím konkurovat hráčům z Asie,“ uvedl Radek Špicar, poradce Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku. Zároveň však Svaz průmyslu upozornil, že ministerská analýza zjistila dobře známé problémy, na které zaměstnavatelé poukazují již delší dobu. Reakce na ostudný sestup K rozhodnutí, že s konkurenceschopností Česka je nutné něco udělat, přiměly ministerstvo průmyslu a obchodu nevalné výsledky poslední studie Světového ekonomického fóra. Česká republika v jeho žebříčku klesla za jediný rok o pět míst na 36. pozici. Umístění země zhoršují zejména problematické státní úřady a soudy a dále korupční prostředí. V kapitole „instituce“ se Česko umístilo až na 72. místě ze 139 sledovaných zemí.
Právě na byrokracii se chce ministerstvo v následujících měsících soustředit. „K zahájení podnikání je v České republice nutné učinit 73 procedur. Jak je tedy možné, že Belgie jich má jen šest a Kanada nebo Nový Zéland jednu jedinou?“ podivuje se nad složitostí legislativy náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Jako další příklad uvedl čas potřebný k zahájení podnikání. Přípravy v Česku zaberou 56 dní, zatímco v Belgii nebo na Novém Zélandu lze vše stihnout za šest dní.
„Snížení lze dosáhnout tím, že státní úřady budou sdílet data, která dnes musí dodat sám podnikatel. A často i s notářským ověřením,“ dodává Martin Tlapa.
Ministerstvo plánuje také zjednodušení celních procedur při dovozu zboží. Konkrétní návrhy, jak byrokracii omezit, chce představit do konce roku.
***
Pořadí ČR mezi 139 sledovanými zeměmi podle Světového ekonomického fóra
Nejlepší umístění Česka:
výše dovozních cel 4
kvalita letišť 17
prostředí pro přímé zahraniční investice 22
poměr mezd k produktivitě práce 22
kvalita výuky matematiky a exaktních věd 25
Naopak kritické hodnocení se týká:
kvalita silniční sítě 80
celková výše daní 91
transparentnost tvorby zákonů 102
nestrannost rozhodování úředníků 107
najímání a propouštění zaměstnanců 119
V celkovém pořadí se ČR umístila na 36. místě tedy o pět míst níže než před rokem
