Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora 0 °C zataženo Předplatné LN
1. listopadu 2018 10:15 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Česko zažívá ojedinělý spor generálů s politiky. Jde o výroky, Řehku bych netrestal, podotýká Šedivý

Lubomír Zaorálek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lubomír Zaorálek | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Nová doba? Generál kritizuje politika? Právě parafrází známé hlášky by šel popsat spor mezi českou generalitou a našimi politiky. Je totiž skutečně bezprecedentní. Slova o vzájemné zbabělosti, ubohosti a blábolení mezi těmito dvěma stranami ještě nepoletovala. Pro vojáky přitom rozhodně není zvykem se vůči politikům takto silně vymezit.

Už od čtvrtečního rána se na Pražském hradě v rámci páté bezpečnostní Národní konference sešly špičky české armády i politiky, s nimi i izraelský bývalý zástupce generálního štábu. Přesto mezi nimi byl nastaven symbolický předěl. Akademici a vojáci debatovali spolu, zatímco na politiky se v oddělené diskuzi dostane až odpoledne.

Dlouho se tyto dva myšlenkové světy držely v uctivé vzdálenosti, k jejich otevřenému střetu ale poprvé došlo minulé úterý. Pomyslný první výstřel padl z úst generála Karla Řehky, který se na Facebooku ostře vymezil (článek o generálově výpadu zde) proti slovům bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o tom, že bychom měli odejít z Afghánistánu. Status se brzy dostal do médií a roznětka explodovala. Jedna strana hájila názor generála jako legitimní, druzí hovořili o neposlušnosti generála a naprosté nevhodnosti jeho slov.

Generál Karel Řehka.

Generál Karel Řehka.

Diskuze tak trochu hořce rámuje sté výročí založení Československa i 25 let od vzniku samostatného českého státu a tedy i armády. Ta se ústy jednoho z aktivních generálů do jinak výsostně politické debaty nečekaně zapojila také. Za Řehku se totiž postavily víceméně všechny armádní špičky, podle vojáků se totiž ve vyhrocené atmosféře po smrti českých vojáků takové výroky zkrátka nevypouštějí. 

Zákon o vojácích z povolání

Zákon 219/1999 Sb.

Paragraf 4

Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách

(1) Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit.

(2) Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně.

Jedna z největších armádních autorit v Česku, generál Petr Pavel, označila v DVTV Zaorálkova slova za nepochopitelná. Podle Pavla neexistuje jiné vysvětlení, než že se snažil bývalý místopředseda ČSSD svézt na zjitřených náladách společnosti. Je sice pravda, že Zaorálek o českém působení v Afghánistánu pochyboval dlouhodobě, sám Pavel ale připomněl, že s tím během svého působení na postu ministra zahraničí nic neudělal.

Také další bývalý náčelník generálního štábu se za Řehku postavil. „Že generál řekne svůj názor, v tom nevidím problém. Je to jistá forma profesního se vyjádření k nějakému problému. Pan generál Řehka, myslím, použil ale až příliš emotivní slova, která do úst generála nepatří. Obsah byl v pořádku, forma byla nešťastná“ řekl serveru Lidovky.cz generál Jiří Šedivý, který ve vedení štábu působil mezi lety 1998-2002. Připouští ale, že vyjádření aktivních vojáků k politickým otázkám je nezvyklé.

Podle slov bývalého náčelníka generálního štábu si Zaorálek v české armádě svými výroky zrovna přátele neudělal. „I on řekl něco neuváženě. Řekl svůj názor, ale zároveň také něco, co je v rozporu se strategií a politikou České republiky,“ řekl serveru Lidovky.cz Šedivý. „I když generál Řehka prezentoval svůj názor nevhodným způsobem, větší negativní dopad na společnost má v důsledku spíše vyjádření pana Zaorálka.“

Od baretů k politikům. Je kritika generála ústavní?

Zákopová válka se záhy rozjela také na politickém kolbišti. „Tým Řehka“ má co do politické váhy jednoznačnou převahu. Spor se ostatně promítl i do projevu prezidenta Miloše Zemana při slavnostním předávání státních vyznamenání. „Položme si jednoduchou otázku, jestliže naši vojáci zahynuli v Afghánistánu, co zbude z jejich památky, pokud podlehneme zbabělosti? A pokud budeme chtít z Afghánistánu odejít. Ano, je pravda, že jsme často byli obětí zbabělosti jiných, ale to vůbec neznamená, že máme být zbabělci sami,“ rýpl si do Zaorálka ve Vladislavském sále Zeman, kde prezident in memoriam vyznamenal tři padlé české vojáky.

Pro Zaorálkovy názory pochopení neměl ani premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s celou pravicovou opozicí. Podporu nenalezl současný předseda zahraničního výboru ani ve vlastní straně. Současný ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček řekl, že pro náš odchod nevidí sebemenší důvod.

Věty Lubomíra Zaorálka a následná Řehkova reakce se ale naopak velmi hodily do krámu komunistům a SPD, dvěma stranám, které se na zahraniční angažmá české armády dívají skepticky. Komunistický poslanec Leo Luzar při interpelaci na ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) požadoval Řehkovo kázeňské potrestání. Ten mu vyhověl a pověřil tím generála Generálního štábu Aleše Opatu. Luzar později v rozhovoru pro Radiožurnál opakovaně prohlašoval, že vojáci si takové jednání nemohou dovolit, svá tvrzení dokonce opíral o ústavu, kde se ale pochopitelně nic takového napíše.

A pokud jde o případné Řehkovo potrestání? „Já bych jako náčelník generálního štábu Karla Řehku netrestal. Pozval bych ho na pohovor a vysvětlil mu, toto není způsob, jakým by se měl vyjadřovat generál,“ konstatuje bývalý náčelník generálního štábu Šedivý. „Ale netrestal bych ho, konec konců řekl i můj názor, jen trochu hrubým způsobem.“ 

V současné vyhrocené atmosféře tak není pochyb, že na vzájemné vyjasňování pozic na Hradě v pátek ještě určitě dojde.

Všechno začalo jedním statusem generála

Lubomír Zaorálek (ČSSD) z pozice bývalého ministra zahraničí minulé úterý, den po zprávě o smrti rotného Tomáše Procházky, vypustil první pomyslný balónek, který se brzy proměnil rovnou v hořící Hindenburg. Bývalý ministr zahraničí zkritizoval současnou situaci panující v Afghánistánu a následně prohlásil, že jako nejlepší řešení vidí v postupném úplném stáhnutí českého kontingentu. „Afghánistán je dnes cíl, který je mlhavý, a je třeba hledat cestu ven. Strašně se obávám, že těch mrtvých může přibývat,“ dodal Zaorálek.

V Afghánistánu působí okolo 250 českých vojáků, pro armádu je účast na této misi NATO prestižní záležitostí. Ačkoliv se na podobné výroky možná některé armádní špičky i řadoví vojáci dívali trochu skrze prsty, nikdy se k nim zásadněji nevyjadřovali a na komentáře byli velmi skoupí. Tuto nepsanou tradici prolomil na svém osobním účtu na Facebooku český generál Karel Řehka, toho času působící v NATO jako zástupce velitele Mnohonárodnostní divize severovýchod v polském Elblagu.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

„Mluvčí Tálibánu by to neřekl lépe, než pan Zaorálek,“ začal svůj příspěvek na sociální síti brigádní generál. „Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost... To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR,“ napsal na svém privátním profilu Řehka. Zaorálkovy věty také nepřímo přirovnal k sabotáži.

Napsal ale také, že vést debatu o našem angažmá ve vnitřními spory zmítané zemi je potřebné, útočil ale především na formu, jakou současný předseda zahraničního výboru použil, ne až tak na obsah jeho sdělení. Paradoxně to bylo ale právě forma Řehkova sdělení, které mu zřejmě způsobí problémy.

Jenže Zaorálek mediální přestřelku jen tak nepoložil, v rozhovoru se pro iRozhlas.cz po přečtení Řehkova příspěvku pustil přímo do něj. „Já říkám, že pan generál blábolí,“ ohradil se proti nařčením bývalého ředitele Ředitelství speciálních sil Lubomír Zaorálek.

Ostatně politici i v zahraničí samotní reagují na kritiku z řad zelených uniforem se značnou nevolí. Francouzský generál svým ostentativním odporem ztížil už první dva měsíce prezidentování Emmanuel Macron generál Pierre de Villiers, který kritizoval nové vládní škrty v rozpočtu. Dva měsíce na to z funkce odstoupil.

Důsledné oddělení politiky a ozbrojených sborů je jedním ze základních pilířů demokratických režimů, které má svou vnitřní logiku a jeho porušení se mnohokrát ukázalo zkratka k politické nestabilitě a diktatuře. Jako příklad poslouží desítky vlád vojenských junt, které téměř rozložili politickou kulturu ve většině zemí jižní Ameriky. Prolínání aktivní armády a politiky zkrátka v drtivé většině případů nekončilo dobře.

Dodnes však armádní špičky vstup do občas zláká, díky své respektované pozici ho mají často značně ulehčený, někteří tak tento rubikon překračují. Ve Spojených státech narýsovali dělící čáru mezi politiky a armádou už otcové zakladatelé, konkrétnější podobu nabyla v roce 1947, kdy Američané uzákonili, že ministrem obrany nesmí být nikdo, kdo v uplynulých sedmi letech působil v armádě. Ministr obrany Trumpovy administrativy James Mattis pověsil uniformu na hřebík v roce 2013. Na post ministra obrany nastoupil po výslovné výjimce udělené kongresem už o tři roky později.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky
Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Fotografie údajného pachatele | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Fotografie údajného pachatele | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Fotografie údajného pachatele | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.