Pokud Česko dodalo Rusku od roku 2015 nějaké zbraně, pak to bylo na základně smluv uzavřených před 1. srpnem 2014, řekl v neděli mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka.
MPO upozornilo, že mu zákon neumožňuje uvádět detaily o konkrétních vývozech. „Obecně lze uvést, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu stávajících kapacit,“ sdělil Srnka.
Ministerstvo obrany prohlásilo, že od roku 2014, kdy Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem na Rusko, nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země.
„Vydávání licencí pro obchod s vojenským materiálem je primárně v kompetenci MPO, soulad dovozu a vývozu se zbrojními embargy pak MZV. Ministerstvo obrany se v dílčích stanoviscích vyjadřuje k žádostem o vývoz významného vojenského materiálu. Od uvalení embarga na Rusko ze strany EU roku 2014 nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného vojenského materiálu do Ruska,“ uvedla vedoucí tiskového oddělení resortu obrany Jana Zechmeisterová. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) reakci chystá na pondělí.
Embargo po anexi Krymu
Podle sobotního vydání britského listu The Daily Telegraph mimo Česka dodaly Francie a Německo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy korun). EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.
Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.
Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů korun). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.
České ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy informaci nepotvrdilo. Mluvčí úřadu Srnka stejně jako nyní obecně poznamenal, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.
