Z původních šedesáti záchytných stanic, které ještě v 80. letech fungovaly jako nástupní stanice k léčení, jich dnes zůstalo méně než dvacet.
České ministerstvo zdravotnictví považuje dřívější systém boje proti proti alkoholu za překonaný. "Myšlenku sítě AT poraden už nechceme obnovovat, byla postavená na represivních základech a počítala s nedobrovolným léčením," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Podle něj je důležité, aby psychiatři spolupracovali s pacientem jako rovnocenným klientem, který souhlasí s léčbou.
Výhrady ministerstva zdravotnictví souvisí s propojením záchytek a protialkoholních léčeben se státní represivní mocí za bývalého režimu. Záchytky si o každém vedly pečlivé záznamy. Stejně jako psychiatrické léčebny tak prý byly snadno zneužitelnými nástroji v rukou komunistického režimu.
Ministerstvo sází v boji proti alkoholismu na prevenci. Podle novely zákona by se měl zpřísnit prodej alkoholu mladistvým. Novela upravuje i provoz záchytek, ale jen technickými detaily. Podle Cikrta by záchytky neměly vznikat povinně ze zákona, ale jen tam, kde to kraj uzná za vhodné.
Opilci dluží přes čtyři miliony
Záchytky jsou velmi ztrátové. Některé z nich byly proto v posledních letech zrušeny, naposledy letos v červnu kroměřížská stanice. V Praze funguje jediná záchytka, ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Podle mluvčího nemocnice jen od ledna do září přijala pražská záchytka zhruba 9900 opilců.
Pobyt si musí hříšník uhradit sám, pojišťovny hradí jen zdravotnické úkony personálu. Za jednu noc se v Praze platí 1788 korun, poplatek ale prý uhradí jen každý čtvrtý člověk. K dnešnímu dni dluží opilci nemocni celkem 4,222.000 korun.
AT ordinace jsou ambulantní střediska, často v rámci poliklinik. Podle Karla Hampla z mělnické AT ordinace byly mnohé z nich od 90. let zprivatizovány a přejmenovány. Ostatní rozšířily své služby i na nealkoholové drogy. Mělnické "átéčko" poskytuje také substituční léčbu pro uživatele heroinu, zaměřuje se i na lidi závislé na lécích, tabáku a inhalačních drogách.
V Česku je asi 30.000 lidí závislých na tvrdých drogách, které většinou užívají injekčně. Alkoholiků je, podle střídmých odhadů, desetkrát tolik. Přesto se zdá, že síť nízkoprahových zařízení pro drogově závislé je v Česku mnohem hustší a dostupnější než péče o alkoholiky.
Částečně to může být dané dotační politikou státu. Dotační řízení, které každoročně vyhlašuje Rada vlády pro drogy a drogové závislosti, se zaměřuje primárně na organizace poskytující léčbu závislostí na nelegálních drogách.
Podle místopředsedy rady Kamila Kaliny se ale o dotace mohou přihlásit i instituce, které druhotně léčí alkoholiky. "Samozřejmě u řady klientů protidrogových organizací se vyskytuje alkohol jako další droga a je nutné řešit problémy s tím spojené," řekl Kalina.
Největší pijáci v Evropě
Léčbu alkoholismu v Česku zajišťují psychiatrické léčebny a protialkoholní oddělení nemocnic. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že alkoholismus je druhou nejčastější příčinou hospitalizace v psychiatrických léčebnách, hned po schizofrenii a příbuzných psychózách. Ročně je v léčebnách hospitalizováno asi 12.000 alkoholiků.
Podle výzkumu ÚZISu pije alkohol denně asi šest procent Čechů a Češek. Dalších téměř 16 procent si ho dopřává několikrát týdně. Češi se tak řadí k největším pijákům v Evropě.
Podle primáře bohnické léčebny Karla Nešpora může být 300.000 pijáků ještě podhodnocené číslo. Mnoho lidí si prý závislost nepřizná a neléčí se. Podle Cikrta může být i celospolečenská tolerance alkoholu důvodem, proč se boji proti alkoholu věnuje méně organizací než nelegálním drogám.
