MICHIGAN/PRAHA Ve svých snímcích si bral za terč držitele střelných zbraní, vládu (pokud možno republikánskou), velké koncerny a nakonec i kapitalismus jako takový. Nyní se režisér Michael Moore zhlédl v tématu, které spojovalo jeho rodnou Ameriku (respektive opět tu republikánskou) a Českou republiku: nyní již mrtvé plány na postavení amerického protiraketového radaru v Brdech.
Snímek českých dokumentaristů Víta Klusáka a Filipa Remundy Český mír, který rozbouřenou debatu kolem radaru mapuje, nechal Moore představit na svém festivalu Traverse City v Michiganu. Páteční projekce v hlavním festivalovém kině – údajně zcela vyprodaném State Theatre – byla zároveň americkou premiérou filmu, „Český mír je podle mého soudu nejlepší dokument, co jsem za poslední rok viděl,“ prohlásil prý Moore.
Diskuse po filmu, kterou Moore vedl, trvala bezmála hodinu. Mimo jiné přišla řeč na to, co mají Spojené státy dělat, aby je svět přestal vnímat jako „válečný stát“. Odpověď českých dokumentaristů musela jejich amerického hostitele potěšit: „Postavte nové školy, vychovávejte v nich odvážné psychology a diplomaty a posílejte je do světa namísto vojáků.“
Klusák s Remundou nyní jednají o možnosti zařadit snímek do americké filmové distribuce v rámci projektu Michael Moore presents (Michael Moore uvádí).
„Neděláme filmy jako Moore“ Americký režisér totiž v jejich tvorbě očividně našel zalíbení. Ostatně spolupráce s Moorem trvá několik let – pochvalně se vyjádřil již o jejich prvním filmu Český sen, který ukazoval příběh fiktivního supermarketu. Moore se autorům svěřil, že když viděl Český sen, měl pocit, jako by „našel své filmové bratry, kteří byli rozdělení při narození“.
Michael Moore tento snímek dokonce během rozhovoru pro americký veřejnoprávní rozhlas NPR zařadil mezi svých šest nejoblíbenějších filmů na DVD. A Český sen také vyhrál v roce 2005 jednu z hlavních cen Mooreova festivalu.
Zalíbil se mu i nový snímek českých tvůrců o radaru, a proto se rozhodl uvést jej osobně na letošním šestém ročníku festivalu hraných a dokumentárních filmů.
Remunda s Klusákem si pozvání váží, byť Mooreův styl prý nesdílejí. Jak nedávno uvedli v rozhovoru pro týdeník Instinkt, nechtějí jít stejným směrem: „Neděláme filmy jako Moore. Neilustrujeme tezi. Nesedneme si před natáčením a neptáme se: Takže jaký scény natočíme, abychom to ukázali?“
Moore se proslavil především snímkem o zneužívání zbraní Bowling for Columbine a kriticky laděným dokumentem Fahrenheit 9/11, za který získal v roce 2004 Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Svůj zatím poslední film z roku 2009 nazval výmluvně ironicky O kapitalismu s láskou.
