Český mír zvítězil v konkurenci třinácti soutěžních snímků, které byly vybrány z více než 250 dokumentů z celého světa. Témata filmů sahala od politiky přes rodinné otázky, menšiny a místní kultury až po války či nemoci. Český mír bude díky vítězství uveden v dalších jihokorejských městech. Festival se koná ve městě Paju, které leží blízko demilitarizovanému pásmu kousek od 38. rovnoběžky, jež tvoří hranici se Severní Koreou. Američtí vojáci z přilehlých základen měli na festival výrazně snížené vstupné.
Autoři filmu zaujali korejské publikum už svým předchozím titulem Český sen. Ten v roce 2005 zvítězil na Mezinárodním filmovém festivalu v jihokorejském Jeonju. Na závěr přehlídky, na níž bylo představeno 170 filmů ze třiceti zemí, tehdy převzali Klusák s Remundou cenu JJ Star Award, která se uděluje za „novátorské dílo, překračující dosavadní hranice a objevující nové možnosti digitální filmové tvorby“.
Český mír, který se věnuje tématu amerického radaru v Čechách, bude na konci října uveden na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a na začátek listopadu je připravena obnovená premiéra filmu. Český mír by tak měl být znovu uveden do kin v celé republice. Michael Moore by snímek rád příští rok uvedl v amerických kinech v rámci svého nového projektu Michael Moore uvádí, který má podpořit distribuci celovečerních dokumentů určených pro velké plátno.
Kafka, Hašek a Obama Český mír byl uveden do tuzemských kin letos v květnu, šest let po dokumentu Český sen o otevření neexistujícího hypermarketu. „Oba filmy si jsou až komicky podobné pointou,“ říkají Klusák a Remunda. „Tolik humbuku, potištěného novinového papíru, křiku a vášní kvůli chiméře. V Českém snu se dav hnal k plachtě v domnění, že se za ní skrývá nákupní ráj. A v Českém míru se oba dva tábory vášnivě hádaly o něco, co Obama v kratičkém půlnočním telefonátu jako mávnutím prezidentského proutku zrušil. Kafka i Hašek by se podle nás náramně bavili, kdyby to mohli zažít,“ říkají filmaři.
VČeském míru diváci sledují Baracka Obamu, George Bushe, Mirka Topolánka, Tomáše Klvaňu, Jana Neorala, Ivana M. Jirouse, mírové aktivisty, obyvatele Brd a také ochočeného divočáka Jonáše. Navštíví Oválnou pracovnu Bílého domu, Pentagon i paseky v okolí brdské kóty 718.
