Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Český senátor, narozený v Sýrii: Hranice Evropy nejsou hotelová recepce pro běžence

Evropa

  7:00
PRAHA - Mládí prožil v Sýrii, ve svých dvaceti letech ale odešel do Československa, kde nejprve vystudoval medicínu a následně už ve středu Evropy zůstal. Přestože senátor Hassan Mezian (ČSSD) na Blízkém východě už 47 let nežije, aktuální uprchlickou krizi vnímá velice emotivně. „Když mi uprchlíci líčí své smutné osudy, opravdu mě to dojímá,“ řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Hassan Mezian foto: Senát České republiky

Lidovky.cz: Ministr Jiří Dientsbier (ČSSD) řekl, že Česko by mohlo přijmout až 15 tisíc běženců, zatímco premiér zatím trvá na maximálně 1500 příchozích. K názoru kterého z vašich stranických kolegů se kloníte víc?

Celá tahle debata kolem kvót, limitů a počtu přijatých jen odvádí pozornost od hlavního problému a zároveň od příčiny celé migrační krize. Tedy od toho, že na Blízkém východě, ale i jinde, jsou země, které teď mají velké problémy. Když je v Sýrii válka, nemůžeme se divit, že lidé utíkají. Kdyby tam válka nebyla, nikdo utíkat nebude. Debata o tom, kolik uprchlíků může nebo nemůže Česko přijmout, je pro mě podružná.

Lidovky.cz: Podružná, ale přesto poměrně podstatná. Myslíte, že Česko má přijmout více než 1500 migrantů (počet, k němuž se vláda oficiálně zavázala – pozn. red.)?

Musíme si uvědomit, že Česká republika v minulosti přijala už mnohem větší počty uprchlíků, než slibuje přijmout nyní. Takže já říkám ano, určitě bychom se mohli ujmout i více běženců, než teď proklamujeme. Na druhou stranu v této republice mohou žít jen tací lidé, kteří se zde dokáží integrovat a nebudou tady působit žádné problémy. Jak jsem ale říkal, o rozdělování uprchlíků bychom měli hovořit až poté, co se vyřeší potíže v zemích, odkud přicházejí.

Lidovky.cz: A tyto problémy máme řešit jak?

Syřané, Libyjci či Iráčané, kteří ze svých domovů ještě neutekli, musí vidět nějaké světlo na konci tunelu. Musí mít nějakou naději, musí vědět že pro ně světové společenství něco dělá, že se snaží, aby se jim lépe dařilo.

Hassan Mezian

Narodil se v roce 1947 v Damašku, ze syrské metropole odešel o dvacet let později, aby v Československu zahájil studia medicíny. Ta úspěšně ukončil v roce 1975.

Následně pracoval jako vedoucí lékař a okresní odborník pro léčebnou rehabilitaci v okrese Litoměřice a jako primář lůžkového rehabilitačního oddělení Městské nemocnice Litoměřice. Aktuálně vede nestátní rehabilitační zařízení.

V roce 2004 vstoupil do sociální demokracie. O dva roky později se stal litoměřickým zastupitelem, působil v krajském zastupitelstvu Ústeckého kraje a od října 2012 je senátorem.

Lidovky.cz: Co konkrétně by Západ měl pro vámi zmíněné země udělat? Posílat tam více peněz a humanitární pomoci?

To podle mě nestačí. Zásadní je podniknout takové kroky, aby byl poražen Islámský stát, což nepůjde jinak než vojenskou silou. Pak by násilnosti skončily a lidem by se hned lépe dýchalo.

Lidovky.cz: Vy jste se v Sýrii narodil a strávil jste tam celé mládí. Jak se vás osobně současná krize dotýká?

Velmi citelně se mě dotýká. Velkou část běženců považuji v podstatě za své krajany. Dokonce jsem navštívil i uprchlíky v táboře v Bělé pod Bezdězem. S některými z nich jsem zůstal v kontaktu a musím vám říci, že když mi vyprávějí své smutné a pohnuté příběhy, opravdu mě to dojímá.

Lidovky.cz: Jaké příběhy vám vyprávějí?

Všichni z nich za sebou mají dlouhou cestu, která byla plná nebezpečí. Většina z nich absolvovala náročnou plavbu přes moře, o níž netušili, zda ji vůbec přežijí. A zároveň mezi nimi byli i lidé podvedení pašeráky nebo různými mafiemi.

Lidovky.cz: Evropu před třemi dny rozdělily střety na maďarsko-srbské hranici, kde část běženců začala po policistech házet kamením a lahvemi. Co říkáte takovémuto jednání?

Já jsem u toho nebyl, bůhví, co se tam přesně stalo. Uprchlíci, kteří míří do Evropské unie, si ale každopádně musí uvědomit, že maďarské hranice nejsou žádná hotelová recepce. Na druhou stranu je ale třeba upozornit, že ti běženci jsou frustrovaní a velmi unavení, a to jak psychicky, tak i fyzicky, takže se zkrátka dá předpokládat, že budou páchat skutky, které podle evropského práva klasifikujeme jako výtržnosti. Takovéto jednání určitě neschvaluji, ale na těch hranicích byla podle televizních záběrů situace natolik vyhrocená, že se prostě nelze divit, že některým ujely nervy. Bohužel.

Lidovky.cz: Česká veřejnost je proti migrantům poměrně negativně naladěná. Jak tento její postoj vnímáte?

Myslím, že nemáte pravdu. Je to jinak, Češi proti uprchlíkům nejsou. Třeba u nás v Litoměřicích (Hassan Mezian je senátorem za Litoměřicko, Roudnicko a Slánsko – pozn. red.) organizujeme sbírku na pomoc běžencům a místnosti, které jsou určeny na darované věci, jsou úplně plné. Musím říct, že dárců přišlo opravdu hodně. Až mě to zarazilo. Zároveň je ale v Česku hodně výrazných osobností, které hodně křičí, třeba i v Parlamentu, a uprchlický problém zbytečně zveličují - ti ale naštěstí nereprezentují český národ.

Lidovky.cz: Ale Česká televize před asi dvěma týdny zveřejnila průzkum agentury STEM, z nějž vyplynulo, že více než dvě třetiny Čechů by kvůli migrační krizi nechaly uzavřít hranice. Opravdu nejsme naladěni spíše protiuprchlicky?

Nejsme. Nedá se tomu říkat nenávist, lidé mají spíše obyčejný strach. V atmosféře, která v Evropě i v tuzemsku v současnosti panuje, snad žádné pozitivní emoce ani předpokládat nemůžeme. Češi jsou zkrátka vystrašení – i proto že je denně děsí někteří vrcholoví politici-populisté.

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...