ZLATÉ HORY Jako dvacetiletý měl Miroslav Petřík ze Zlatých Hor v Jeseníkách nezvyklou zábavu. Byl narušitelem česko-polských hranic. Psala se sedmdesátá léta a on v zimě vybíhal do okolních lesů a tam vytvářel stopy vedoucí přes hraniční čáru. Po svých vlastních se zase vracel zpět tak, aby stopující ozbrojence co možná nejvíce zmátl.
„Polští pohraničníci volali české, hned vyhlašovali pohotovost. K mým stopám se ale sjížděli marně. Těšilo mne, jak pak do hlášení museli napsat, že nikoho nechytili,“ popisuje muž, který je dnes kastelánem rozhledny Biskupská kupa právě na česko-polských hranicích.
Tato nejstarší kamenná rozhledna v Jeseníkách vyrostla nad městem Zlaté Hory v roce 1898 a nachází se jen dvanáct metrů od hraniční čáry. Až vstup obou států do schengenského prostoru podle Petříka znamená konec někdy absurdních problémů kolem hranic.
Kvůli předvánoční oslavě nechal „rozhlednový kastelán“ dokonce vyrobit skleničky s potiskem jesenické rozhledny, nápisem Schengen a památným datem 21. 12. 2007. Nad rozhlednou, ze které bývá vidět až do polské Vratislavi nebo slovenských Vysokých Tater, zavlála vlajka Evropské unie.
Matení pohraničníků byla svérázná pomsta V roce 1971 zatkli Miroslava Petříka polští pohraničníci, když se týden před maturitou procházel jen v tričku a v kraťasech po tamním lese. Mladého muže odvezli k výslechu a mířili na něj samopaly. Pozdější přebíhání hranic a vytváření falešných stop bylo Petříkovou pomstou přehorlivým strážcům. Tím ale neskončil - ještě v roce 2003, tehdy už jako kastelán Biskupské kupy, sepisoval petici za odvolání velitele polské hraniční stráže. Ten nechal zatknout pětadvacetičlennou skupinu polských turistů za to, že hranici překročili mimo hraniční přechod.
Vrch, na kterém rozhledna stojí, má pro Poláky zvláštní význam. Je nejvyšším bodem opolského vojvodství. Jenže rozhledna na české straně hory byla pro Poláky velmi obtížně dostupná, a to i poté, co byl na hoře v roce 1998 zřízen hraniční přechod. Poláci přicházející po své turistické stezce totiž museli dvanáct metrů vzdálenou rozhlednu minout, zajít až na 300 metrů vzdálený přechod, a pak se prakticky stejnou cestou zase vrátit k rozhledně zpět. Kdo tak neudělal, riskoval přinejmenším pokutu. „Bylo to hodně nedomyšlené a tak trochu zvrácené. Snadná možnost šikanovat turisty,“ popisuje Petřík systém, který oficiálně padl až vstupem do schengenského prostoru.
Od roku 2004, kdy oba sousední státy vstoupily do Evropské unie, už horlivost pohraničníků polevila. Stále prostupnější hranice se viditelně odráží na počtu lidí, kteří rozhlednu a její okolí navštíví. Zatímco před deseti lety přicházelo ročně okolo pěti tisíc návštěvníků, letos se už panoramaty Jeseníků a polských rovin kochalo z rozhledny, jež kdysi nesla jméno císaře Františka Josefa, na třicet tisíc turistů.
Nyní vzniká kolem Biskupské kupy, kterou půlí státní hranice, pětikilometrový okruh pro běžkaře a cyklisty. Protne hned dvakrát hraniční čáru a nebýt schengenských dohod, vzniknout by nemohl. Petřík okruh pojmenoval jménem Adolfa Wolfa, muže, který jako první postavil v devatenáctém století na vrcholu dřevěnou vyhlídkovou plošinu.
Tu o pár let později nahradila právě kamenná rozhledna. Turisté na ni chodili až do padesátých let. Pak už dovnitř nikdo nemohl, později sloužila jako televizní vysílač. Opravena a zpřístupněna byla Biskupská kupa za peníze města Zlaté Hory až v roce 1996.
Rovněž v padesátých letech byl nedaleko Biskupské kupy zbořen hotel. Komunisté si žádné stavby blízko hranic, byť spřátelených bratrských zemí, nepřáli. Dnes existuje několik projektů na stavby nových turistických chat na Biskupské hoře. Hranice přestaly návštěvníkům překážet. S polskými turisty vede Miroslav Petřík o problémech s hranicemi a o jejich současném mizení dlouhé diskuze. „Vždycky jim říkám, že za všechny ty potíže mohou komunisté. Poláky varuji, ať komunistům nevěří, i kdyby byli oblečeni stejně jako Jan Pavel II.,“ usmívá se kastelán.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
