Často se mluví o rivalitě mezi prestižními německými značkami Mercedes, BMW a Audi. Porovnávají se srovnatelné modely, tvoří se „objektivní“ srovnávací testy a zainteresovaní se dohadují o tom, které z těchto aut je rychlejší, úspornější a já nevím jaké ještě.
Tak tomu ale nebylo vždy. Před nějakými dvaceti roky žily v prestižním světě dva hlavní národy – Mercedes a BMW (na menšiny v podobě Jaguaru, Saabu a další teď zapomeňme). Jeden konejšivý, luxusní, trochu odtažitý, ale sebevědomý a zaslouženě hrdý na svůj původ a vlastnosti. Druhý dravější, zaměřený na emoce, ale stále ještě dozrávající.
Oba národy si mezi sebe rozdělily ty, kteří chtěli jednoduše řečeno ta nejlepší a nejvyspělejší auta, jež bylo možné v sériové produkci pro každodenní použití pořídit. Jak se ale okolnosti vyvíjely, vstoupili na území těchto dvou národů další osadníci, kteří si chtěli podmanit lukrativní prestižní region s mnohem většími zisky.
Je to zcela logický vývoj. Jeden z těchto nových národů si všiml prostoru mezi tábory s vlajkami třícípé hvězdy a modrobílého terče a začal jej nenápadně osídlovat. Snažil se svým příslušníkům nabídnout v každém směru více univerzálnosti, na niž se snažil lákat nejen nerozhodné občany těchto zemí, ale současně i obyvatele zcela nové, kteří dříve žili v mnohem hustěji osídleném území o patro níže.
Dříve poklidné vozy prestižního světa se začaly rozhýbávat a začal boj o nové osadníky. Potíž je ale v tom, že se zvyšujícím se počtem lidí je bezpodmínečně nutné zaměřit se na jejich průměr. U každého z dříve zcela suverénních táborů bylo potřeba trochu slevit z tradic, ustoupit z původní vyhraněnosti a zaměřit se masověji a univerzálněji. To se také stalo. A tak národy, které si dříve vlastně ani nekonkurovaly a měly mezi sebe rozdělen komfort a sport, dnes stojí v přímém konkurenčním boji nejen samy mezi sebou, ale také s novými národy, které naslouchají, okouzlují nekonečnem nebo exotickým luxusem. Ano mám, na mysli Audi, Infiniti a Lexus.
Ani nevíte, jak mě v tomto ohledu potěšil Mercedes třídy E, který jsem měl nedávno na test. To byl totiž po delší době Mercedes, jaký si pamatuji – totiž superkomfortní a sebevědomý, který se nesnaží za každou cenu upoutat pozornost. Že by to byl první krok návratu ke kořenům?
O autorovi| Petr Hanke, redaktor LN