Výsledky 16. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie budou známy už tento večer. Téměř dvouhodinový slavnostní ceremoniál proběhne v pražském kině Lucerna, přímý přenos nabídne od 20.00 ČT 1.
Nominace na letošní České lvy suverénně ovládly snímky Karamazovi, Venkovský učitel a Tobruk. První a třetí získaly osm nominací, Venkovský učitel o jednu méně. V tomto pořadí je také za nejlepší české filmy loňského roku na nominačním večeru 30. ledna ohodnotila tuzemská kritika. Všechny tři tituly byly shodně navrženy v kategoriích nejlepší film, režie, scénář a hudba. Spojuje je také to, že je jejich režiséři – Petr Zelenka, Bohdan Sláma a Václav Marhoul – natočili podle vlastních scénářů.
Návrat válečné tematiky Karamazovi, svérázná adaptace románu F. M. Dostojevského, byli za Českou republiku vybraní na Oscary. Intimní drama Venkovský učitel skórovalo na zahraničních festivalech, například v Cottbusu či ve Stockholmu. Tobruk do české kinematografie vrátil válečné téma.
Totéž lze říct o Hlídači č. 47, adaptaci legionářského románu Josefa Kopty. Film v režii Filipa Renče bude bojovat o pět Českých lvů. Třikrát je navržená česko-slovenská historická freska Juraje Jakubiska Bathory, dvě nominace má drama ze současného Karlína Děti noci Michaely Pavlátové.
Vedle „dětí noci“ Marthy Issové a Lenky Termerové jsou na hlavní a vedlejší ženský herecký výkon nominovány Angličanka Anna Friel (Bathory) a Zuzana Bydžovská (Venkovský učitel), respektive Slovenky Emília Vášáryová (Hřebejkův Nestyda) a Zuzana Kronerová (opět Venkovský učitel). Nominace ani výhry cizích herců nejsou na Českých lvech žádnou výjimkou: v minulosti jich cenu ČFTA získalo už devět, například Francouzka Marion Cotillardová za titulní roli v životopisném snímku Edith Piaf, Poláci Olaf Lubaszenko a Boguslaw Linda za postavy Michálkova „easternu“ Je třeba zabít Sekala či ruský chlapec Andrej Chalimon za Kolju.
Ocenění za hlavní mužský herecký výkon může získat Karel Roden (Hlídač č. 47), Ivan Trojan (Karamazovi) nebo Pavel Liška (Venkovský učitel), kteří ve „svých“ filmech ztělesňují titulní role. V kategorii vedlejších mužských hereckých výkonů má hned dvě šance David Novotný, který je vedle Karamazových nominovaný i za konverzačku O rodičích a dětech. Trojici doplňuje Vladimír Dlouhý (Hlídač č. 47).
Renčův film bojuje také o trofej za nejlepší kameru, za níž stál Karel Fairaisl. Soupeřit bude s F. A. Brabcem a Jánem Ďurišem (Bathory) a Vladimírem Smutným, který v africké poušti snímal Tobruk. Bathory i Tobruk jsou nominované také na nejlepší výtvarný počin, kde jim společnost dělá film Kozí příběh – Pověsti staré Prahy. Ten je navržen jaksi do počtu pouze z toho titulu, že jde o první český celovečerní 3D animovaný snímek, výtvarnými kvalitami však příliš nevyniká. Za ty by se slušelo ocenit spíše mnohem originálnější snímky, například Sestru Víta Pancíře či Kdopak by se vlka bál Marie Procházkové, ty však Česka filmová a televizní akademie pominula ve všech kategoriích.
Film Kdopak by se vlka bál měl mizivou návštěvnost, ale vynikající recenze a sólově Českou republiku reprezentoval na letošním Berlinale. Návštěvnosti z tuzemských filmů loni dominovala Bathory a jiný akademií zcela přehlédnutý film Bobule, ty se naopak dočkaly kritického ohlasu zcela průměrného.
Rodinný podnik Loni u nás vzniklo šestadvacet celovečerních hraných filmů, na sobotní finále se jich probojovalo devět. V Lucerně bude vyhlášen i vítěz soutěže nerealizovaných scénářů o cenu Sazky. Vůbec poprvé se udělí ceny za nejlepší dokumentární snímek. Nominovány jsou tituly Ghetto jménem Baluty (režie Pavel Štingl), divácky veleúspěšný Občan Havel Pavla Kouteckého a Miroslava Janka a časosběrný René Heleny Třeštíkové.
Předávání cen ČFTA bude moderovat herec Bolek Polívka se svou dcerou Annou. V příbuzenském duchu se má nést celý večer: České lvy budou oceněným předávat zejména rodinné dvojice. „Skupinovou cestu“ zvolila i americká filmová akademie, když při oscarovém ceremoniálu nechala trofeje za herecké výkony udílet jejich laureáty z předchozích let.
