Opatrní čeští politici. Tvrdý postoj vůči Rusku zaujal jen málokdo

Milan Štěch

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ve čtvrtek potvrdil úterní informace, že nepojede na plánovanou návštěvu Ruska. Novinářům řekl, že cestu se rozhodl odložit v souvislosti s ruským postupem vůči Ukrajině. Uvedl, že svůj postoj konzultoval se zástupci vlády i s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). "Poslední kapkou" byly podle Štěcha informace o tom, že horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí umožnil konfiskovat majetek, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku.

Ministr zemědělství Marian Jurečka vyvěsil před budovou úřadu ukrajinskou státní vlajku.

Ministr zemědělství Marian Jurečka včera před budovou úřadu na pražském Těšnově vyvěsil ukrajinskou vlajku. Jde o jeho osobní iniciativu. Vyvěšení modrožluté vlajky vedlé te české a unijní prý ale nemá být vnímáno jako negativní vyjádření vůči ruskému lidu. "My jsme několikrát zažili situaci, kdy jsme nebyli schopni obhájit svoji pozici na mezinárodním poli a neměli jsme dostatečně silné zastání od partnerů," vysvětlil Jurečka.

MIloš Zeman.

Jediným řešením napjaté situace na Ukrajině a v její autonomní republice Krym jsou podle prezidenta Miloše Zemana svobodné volby. "Svobodné volby jak prezidentské, tak parlamentní. Ať si občané Ukrajiny včetně občanů Krymu sami rozhodnou, jakou vládu a jaký parlament chtějí," řekl ve středu Zeman při setkání s občany Olomouce. "V každém případě platí, že Krym už dnes má svoji vlastní vládu a parlament, protože je autonomní součástí Ukrajiny. Záleží jenom na výsledku voleb, jak se tento parlament a tato vláda rozhodne dále postupovat a my bychom jim do toho neměli mluvit," podotkl.

K plánům Západu uvalit sankce na Rusko kvůli vojenské intervenci na ukrajinském Krymu Zeman zopakoval, že sankce ničemu nepomohou. "Pokud jde o finanční pomoc, ta má smysl pouze tehdy, když je zajištěno, že nebude končit v černých děrách, respektive v kapsách oligarchů, což v této době ještě zajištěno není," řekl prezident novinářům.

Lubomír Zaorálek při projevu na sjezdu ČSSD.

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek míní, že nyní nelze s Ruskem jednat o uvolnění víz. Rusko, jehož vojska podle Zaorálka "plíživě okupovala" Krym, má dlouhodobě velký zájem o uvolnění vízových pravidel pro cestování svých občanů do zemí EU. Moskva si ale situaci na mezinárodní scéně výrazně zkomplikovala svým tvrdým postupem vůči Ukrajině z posledních dnů. Zaorálek v tomto týdnu také upozornil, že v této chvíli není ani jasné, zda se Rusko zastaví na Krymu, či se jeho jednotky chystají také do východní části země. "Pokud dochází k tomu, že v Doněcku, Luhansku a jinde skupiny ruských obyvatel dávají dohromady petice, chystají se žádat o pomoc a intervenci, tak to, co se stalo na Krymu, se může stát kdekoliv jinde," poznamenal český ministr.

Stanislav Huml

• Poslanec Stanislav Huml z ČSSD se staví proti šéfovi české diplomacie Lubomíru Zaorálkovi. V rozhovoru pro Parlamentní listy mimo jiné řekl, že vnímá, že "lidé na Krymu mají vážné obavy z toho, co by je čekalo, kdyby tam přijeli ti radikálové z Kyjeva s holemi, zápalnými lahvemi a zbraněmi, které se používali na Majdanu a pokoušeli se na Krymu zdestabilizovat situaci". Podobnost současného dění na Krymu s okupací v roce 1968 odmítá. "Myslím si, že je to trošku zavádějící obraz. Podobnost samozřejmě je možné v něčem najít, ale v širším kontextu to není správně. V šedesátém osmém roce naši lidé vítali sovětská vojska dlažebními kostkami a přesvědčovali ty vojáky, aby odešli. Z Krymu ale teď chodí obrázky opačného významu," řekl.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) míní, že události na Ukrajině okolo Krymu podtrhují úsilí o posílení energetické bezpečnosti. Sobotka má za naprosto nezbytné, aby EU aktivně přispěla ke stabilizaci nové ukrajinské vlády a ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky."Myslím si, že je dobře, že se k tomu Evropa aktivně přihlásila," řekl včera na tiskové konferenci.

Eurposlanec Jan Zahradil na 24. kongresu strany ODS (vlevo)

• Lídr volební kandidátky ODS Jan Zahradil se k situaci na Ukrajině hojně vyjadřuje na svém facebookovém účtu. "Ukrajinské deja vu : jako bychom se vrátili o 50 let zpět, do doby kubánské krize. Nebo o 20 let zpět, do doby rozpadu bývalé Jugoslávie. V každém případě se z toho už vyvinula geopolitická krize světového významu a tudíž je to o jeden level výš, než na který dosáhne EU se svou bezzubou "soft diplomacy" v čele s nemožnou Ms. Ashton," napsal na sociální síti. "Takže se vracíme k osvědčenému velmocenskému nástroji studené vál...ky, Radě bezpečnosti. Z OSN si sice každý dělá srandu, ale ukazuje se, že v dobách krize je to jediné, co aspoň trochu funguje," pokračuje jeho příspěvek. "Hlavně doufám, že česká diplomacie bude držet basu a nebude vymýšlet vlastní originální řešení v neblahých tradicích Kavanovy česko-řecké iniciativy. A že bude řešit primárně dvě věci : energetickou bezpečnost ČR a možnou migrační vlnu do ČR. Jedna věc je jasná : ruská neoimperiální doktrína nepřipustí, aby se Rusko vzdalo námořních a vojenských základen na Krymu. Po sérii historických porážek z let 89-91 by tohle Putin neustál. Tady je výchozí bod ke všemu, co se ještě stane," doplnil na závěr.

Miloslav Ransdorf

Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf v ČT označil celou ukrajinskou krizi jako nepochopení reality a vyjmenoval její tři aktéry. Předně jsou to podle něj Spojené státy, které způsobily na Ukrajině chaos, dále Unie, která podle jeho slov zcela selhala. Třetí jmenoval Rusko, které má podle europoslance jaké jediné zájem na tom, aby Ukrajina zůstala celistvá. V pořadu také zmínil, že se domnímá, že k žádné anexi nedojde.

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná, která vede kandidátku komunistů do Evropských voleb, řekla, že "nemůžeme zapomínat a přehlížet to, co se děje za našimi hranicemi". Bylo by to podle ní egoistické a hloupé. Ve svém prohlášení na webu komunistů také zdůraznila, že Evropská unie, a zejména pak komisař Štefan Füle v řešení situace na Ukrajině selhali.

Exprezident Václav Klaus.

Opakovaně se k situaci na Ukrajině vyjádřil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj přispěly k aktuální situaci na Ukrajině Evropská unie a USA. Klaus ji v Brně označil za tragickou a beznadějnou zejména pro obyvatele země. "Lidé na Ukrajině si nezaslouží to, že se o zemi tak hraje. Připomíná mi to Jugoslávii před 20 lety. Byl tam také ze vnějšího prostředí vyprovokovaný tragický krvavý konflikt. A já mám strach, že právě něco podobného začíná právě na Ukrajině," řekla bývalá hlava státu před novináři.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS) před několika dny serveru Lidovky.cz řekla, že se obává občanské války na Ukrajině. Stav v zemi je podle ní "velmi vážný". "Země je okupována ruskou armádou a je i vnitřně rozdělena na západ a východ. Pokud se Rusko nestáhne (a to je urgentní úkol pro diplomacii EU i USA), obávám se občanské války," řekla Němcová.