PRAHA Pro české školství je to katastrofální zpráva: patnáctiletí školáci se propadají v mezinárodních srovnáních PISA. Ta porovnávají čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost žáků. V loňském roce se jich účastnily děti ze 65 zemí světa.
Průzkum dokonce ukázal, že znalosti českých školáků se v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech zemí. Za sebou nechali pouze státy jako Mexiko, Chile, Turecko, Řecko či Itálii.
„Výsledky jsou velkým alarmem. Ukazují, že propad nejen pokračuje, ale že se Česká republika propadá nejrychleji ze všech zemí. Ukázalo se ale i to, že se rozvírají nůžky mezi kvalitou jednotlivých škol a že těch méně kvalitních škol je více, než jsme čekali,“ reagoval na výsledky ministr školství Josef Dobeš (VV). Největší propad?
Matematická gramotnost Zdaleka nejhorší výsledky měli naši školáci ve čtenářské gramotnosti. V té skončili dokonce pod průměrem ostatních zemí.
Čtenářská gramotnost zkoumá, jak jsou žáci schopni se orientovat v textu, jaké z něj umí získat informace, jak ho interpretují a využívají v praxi. Výsledky našich studentů jsou srovnatelné třeba s výsledky rakouských a slovenských žáků. Naopak patnáctiletí žáci z Polska, Německa a Maďarska dopadli lépe.
„Česká republika se ale zároveň ocitla mezi pěti zeměmi, ve kterých došlo od roku 2000 k významnému zhoršení výsledků,“ potvrdila Jana Palečková z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Nedostatečnou čtenářskou gramotnost měla čtvrtina českých školáků (23,1 %).
Přestože v matematické a přírodovědné gramotnosti jsme skončili v průměru všech zemí, ani to není příliš dobrá zpráva. Oproti předchozím průzkumům se totiž školáci i v těchto dovednostech zhoršili.
„V minulých letech byly znalosti dětí v těchto dvou předmětech nadprůměrné. V matematice se naši žáci zhoršili dokonce nejvíc ze všech zemí. V přírodovědných vědách byl pak jejich propad druhý největší,“ dodala Palečková.
Matematická a přírodovědná gramotnost ukazuje, jak umí studenti využívat nabyté vědomosti a pracovat s informacemi.
Ukázalo se navíc, že zhoršené výsledky se mnohem více projevily u chlapců než u dívek.
Dobeš: Vinu nese nestabilita resortu, učitelé i rodiče Podle ministra školství je bezpodmínečně nutné udělat několik změn, které by měly situaci v mezinárodních průzkumech u českých školáků zlepšit. „Musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii a změnit financování škol. Stejně tak je nutné zapojit do vzdělávání i rodiče,“ řekl ministr Dobeš. Upozornil i na to, jak často se v posledních letech měnily vlády a hlavně ministři a ministryně školství. „To je nekoncepčnost. Každý nový ministr mění, co již funguje, a zavádí novinky. Nic nefunguje rychle a efektivně. Ukázkou je třeba čtrnáctiletá diskuse nad státní maturitou,“ dodal.
Podle jeho slov se navíc v českém školství hledí víc na kvantitu než na kvalitu. To chce změnit například optimalizací středních škol, tedy slučováním a rušením institucí, které jsou poloprázdné nebo nejsou dostatečně kvalitní. Pomoci by pak měla v budoucnu státní maturita a srovnávací testy dětí v 5. a 9. třídách. „Dnes se každé dítě v pohodě dostane na každou školu, kam chce. Je nutné také lépe vzdělávat budoucí pedagogy,“ řekl ministr.
Nápady ministra však kritizuje obecně prospěšná společnost EDUin, která se věnuje problematice vzdělávání. Podle jejího mluvčího Tomáše Feřteka by se ministerstvo mělo zaměřit hlavně na metodickou podporu učitelů, tedy učit je, jak děti lépe učit. Poznámku k tématu
***
čtěte na straně 12
ZNALOSTI ČESKÝCH ŽÁKŮ SE ZHORŠILY
Jak uspěli čeští žáci v mezinárodním srovnání znalostí z českého jazyka, matematiky a přírodovědného základu:
průzkumu PISA se účastnili patnáctiletí školáci ze 65 zemí světa, výsledky jsou za rok 2009.
čtenářská gramotnost
359 - 500 bodů
Korejská rep.
Finsko
Kanada
Nový Zéland
Japonsko
Austrálie
Nizozensko
Belgie
Norsko
Estonsko
Švýcarsko
Polsko
Island
500 - 489 bodů
USA
Švédsko
Německo
Irsko
Francie
Dánsko
Velká Británie
Maďarsko
Portugalsko
486 - 425 bodů
Itálie
Slovinsko
Řecko
Španělsko
Česko - 478
Slovensko
Izrael
Lucembursko
Rakousko
Turecko
Chile
Mexiko
matematická gramotnost
546 - 501 bodů
Korejská rep.
Finsko
Lichtenštejnsko
Švýcarsko
Japonsko
Kanada
Nizozemsko
Nový Zéland
Belgie
Austrálie
Estonsko
Německo
Island
Dánsko
Slovinsko
498 - 490 bodů
Norsko
Francie
Slovensko
Rakousko
Polsko
Švédsko
Česko - 409 b
Velká Británie
Maďarsko
489 - 419 bodů
Lucembursko
USA
Irsko
Portugalsko
Španělsko
Itálie
Řecko
Turecko
Chile
Mexiko
přírodovědná gramotnost
554 - 507 bodů
Finsko
Japonsko
Korejská rep.
Nový Zéland
Kanada
Estonsko
Austrálie
Nizozemsko
Německo
Lichtenštejnsko
Švýcarsko
Velká Británie
Slovinsko
Polsko
Irsko
Belgie
503 - 498 bodů
Maďarsko
USA
Česko - 500 b
Norsko
Dánsko
Francie
496 - 416 bod
Island
Švédsko
Rakousko
Portugalsko
Slovensko
Itálie
Španělsko
Lucembursk
Řecko
Turecko
Chile
Mexiko
země s nadprůměrnými
výsledky
země s průměrnými
výsledky
země s podprůměrnými
výsledky
