PRAHA Zisk Skupiny ČEZ okolo 50 miliard korun po zdanění se letos s velkou pravděpodobností nepodaří zopakovat.
Jak v pondělí uvedl generální ředitel ČEZ Martin Roman, odhad letošního čistého zisku dosahuje 40,1 miliardy korun. To je o 15 procent méně oproti loňskému zisku.
Tři negativní vlivy sníží letošní výsledek o 12 miliard korun. Jedná se o darovací daň za emisní povolenky, pokles prodejních cen elektřiny a posilování koruny vůči euru. ČEZ totiž elektřinu prodává na energetických burzách, kde se obchoduje v eurech.
Oproti loňskému zisku však letošní výdělek nebude nižší o 12 miliard, ale „jen“ o sedm miliard. ČEZ totiž přijal úsporná opatření, která zahrnují například omezení zahraniční expanze, škrty v nákladech i zmrazení mezd.
Analytici očekávali vyšší odhad letošního roku, zároveň však upozorňují na tradiční podhodnocování zisku ze strany top manažerů ČEZ, kteří si tak vytvářejí prostor pro pozitivní překvapení.
„Ačkoliv je jasné, že zisk za rok 2011 bude výrazně pod úrovní roku 2010, myslíme si, že odhad vedení ČEZ je příliš konzervativní,“ uvedl analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka.
Výši dividendy ze zisku za rok 2010 vedení společnosti zatím neoznámilo. „Dlouhodobá strategie je vyplácet 50 až 60 procent čistého zisku,“ připomněl Martin Roman. Pokud by se ČEZ držel horní hranice, mohl by letos vyplatit stejnou dividendu jako loni – 53 korun na akcii. Mezi akcionáře by tak opět rozdělil něco přes 28 miliard korun, z toho 20 miliard by směřovalo do státní kasy. Ale pokud bude ČEZ i nadále vyplácet maximálně tři pětiny zisku, nebudou tak vysoké dividendy udržitelné. V příštím roce by mohl vyplatit nejvýše 20 miliard korun, z toho 17 miliard státu.
Vysoké dividendy zvyšují tlak na zadlužování. Již loni celkový objem dividend převýšil nárůst hotovosti Skupiny ČEZ. „Výplata dividend akcionářům byla loni částečně kryta emisemi dluhopisů v celkové výši 13,3 miliardy korun,“ přiznal finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Výše dluhu však zatím nepředstavuje pro ČEZ tak vážný problém jako pro západoevropské energetické koncerny. Například E. ON, Enel, EDF a Iberdrola nyní usilují o snížení míry zadlužení, prodejem zbytných aktiv chtějí získat řádově miliardy eur.
Právě s ohledem na udržení kladných peněžních toků ČEZ loni schválil program Nová vize. Do roku 2015 má skupina přibrzdit svůj růst. Podle původních plánů měl ČEZ během let 2010 až 2015 investovat celkem 423 miliard korun, nový plán hovoří o částce 311 miliard korun. Zároveň ČEZ plánuje stahování zisků zahraničních dceřiných firem formou dividend.
Mezi pozastavené projekty patří hlavně zvažované nové elektrárny v zahraničí, ČEZ se navíc stáhl ze řady privatizačních a prodejních soutěží v regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Vyloučen není ani prodej části majetkových účastí v zahraničí. Vtěchto týdnech jsou v běhu vyjednávání o možném prodeji turecké elektrárenské firmy Akenerji a distribuční společnosti Sedaš. Oba jmenované podniky ČEZ vlastní společně s tureckou podnikatelskou skupinou Akkök.
Pokračovat má naopak většina projektů v Česku včetně výstavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín a paroplynových elektráren.
Mezi priority v příštích letech náleží také výstavba lokálních zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla a expanze v oblasti dodávek tepla a zemního plynu. Jak zmínil obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda, ČEZ uzavřel smlouvy o odběru plynu se 418 velkými odběrateli a 80 tisíci maloodběrateli, z nichž většinu tvoří domácnosti.
Graf
Čistý zisk Skupiny ČEZ (v miliardách korun)
Cena elektřiny na burzách dosáhla svého vrcholu v polovině roku 2008, od té doby klesla o desítky procent. ČEZ prodává elektřinu v předstihu, pokles tržních cen elektřiny jej proto postihl až loni a letos. A to se projevilo na poklesu zisku.
Zdroj: výroční zprávy Skupiny ČEZ, *rok 2011 odhad představenstva ČEZ
