Jestli někdo žije na plný plyn, je to chameleon Furcifer labordi (tedy chameleon Labordův). Tenhle šupinatý tvor obývá oblasti ostrova Madagaskar, kde období sucha představuje pro veškerý život značný problém. Jeho příbuzní ze stejné skupiny nedostatek vody obvykle zaspí. Během nejsušších měsíců (zhruba od května do září) hibernují, aby ušetřili energii. Drobný Furcifer labordi, který je se svými maximálními devíti centimetry délky jedním z nejmenších druhů chameleonů, ale zvolil jinou strategii, připomínající spíše život hmyzu. Stráví několik měsíců ve vejci a žije jen pár týdnů, aby dospěl a spářil se.
Když začal Kris Karsten z Oklahoma State University tyto tvory na Madagaskaru zkoumat, řádně ho zaskočilo, že mu po několika týdnech objekty studia pomřely. Pár následujících roků mu ale poskytlo dost materiálu, aby s kolegy mohl horečnatý život těchto chameleonů popsat ve studii, kterou zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Každá nová generace druhu Furcifer labordi se líhne najednou v polovině listopadu a mláďata velmi rychle rostou. Během jediného dne mohou vyrůst o více než dva a půl milimetru, což je mezi obecně pomaleji rostoucími plazy velmi slušný výkon.
Mláďata během sedmi týdnů pohlavně dospějí, spáří se a pak bez výjimky chcípnou, a to nejpozději v polovině dubna, kdy začíná období sucha. Mnozí jedinci umírají zcela vysílení. Karstenův tým pozoroval na konci sezony chameleony, kteří bez vnější příčiny padali ze stromů.
Těsně před svou smrtí samice nakladou do země okolo deseti vajíček. Ta se osm měsíců vyvíjejí a pak celá show začíná nanovo. Mezi suchozemskými obratlovci je tak krátký životní cyklus velmi výjimečný a byl zaznamenán asi u dvaceti z 28 000 popsaných druhů. Část z nich jsou vačnatci, zbytek plazi.
Karsten spekuluje, že jednou z příčin rychlého umírání chameleonů je jejich sexuální chování. „Samci svádějí dlouhé a zuřivé souboje a i jejich páření je plné násilí,“ řekl časopisu New Scientist. Domnívá se, že zvířata mají vysokou hladinu androgenních hormonů, které zvyšují jejich agresivitu, ale naopak mohou narušovat funkci imunitního systému.
