Stránky obsahují i některé materiály české provenience – například několik původních návrhů prohlášení Charty 77 s vlastnoručními vpisky Václava Havla a spisovatele Pavla Kohouta.
Jděte za svými kapitalistickými kamarády a chlebodárci!
Nejstarší zveřejněná zpráva CIA týkající se Charty pochází z 28. ledna 1977. Je stručná a věnuje se hlavně represím, které komunistický režim rozpoutal.
„Podle neoficiálních informací, které se šíří Prahou, režim zvažuje deportace prominentních disidentů... Nová mediální kampaň vybízí k tomu, aby disidenti byli ,posláni ke svým kapitalistickým kamarádům a chlebodárcům‘,“ stojí v dokumentu. CIA zároveň informuje o tom, že československý velvyslanec ve Vídni zřejmě sondoval, zda Rakousko nabídne azyl osmi chartistům v čele s Havlem.
V další svodce z 8. února CIA tvrdí, že československý režim sice rozjel vlnu perzekucí, ale zatím se bojí zahájit trestní stíhání. Charta podle CIA sice nezískala masovou podporu, ale „vytváří potenciál způsobit SSSR a ostatním východoevropským státům vážné potíže“ kvůli nedodržování lidských práv.
Mezi zveřejněnými dokumenty je i osmistránková hodnotící zpráva o Chartě, kterou v říjnu 1979 zpracoval pro americké ministerstvo zahraničí Úřad pro zpravodajství a výzkum (Bureau of Intelligence and Research).
Zpráva příliš optimisticky nevyznívá.
„Výhled do budoucna je bezútěšný. Existuje malá šance, že by snahy Charty vedly samy o sobě ke zlepšení stavu lidských práv v Československu,“ zní hodnocení. Na vině je především permanentní teror ze strany režimu, názorové neshody mezi chartisty a obtíže při získávání lidové podpory.
Dokument přesto Chartu 77 hodnotí vysoko. „Hnutí si zaslouží respekt, obdiv a sympatie pro svoji schopnost přežít a postavit se režimu,“ končí materiál.
Další dokumenty mapují některá oficiální prohlášení amerických politiků. Chartě se věnoval 31. prosince 1986, tedy krátce před jejím desátým výročím, i tehdejší prezident USA Ronald Reagan. Ten ji ve svém memorandu označil za „nejdéle sloužící lidskoprávní iniciativu ve východní Evropě“.
Na stránkách Národního bezpečnostního archivu, na jejichž přípravě se podílel i český historik Vilém Prečan, jsou ovšem vyvěšeny i dokumenty vytvořené přímo v Praze v době vzniku Charty. Jsou tu třeba kartičky s originálními podpisy některých předních chartistů (všechny podpisy prvních signatářů uveřejnily pondělní Lidové noviny).
K vidění je i originál Kohoutem vymyšlených a Havlem sepsaných pokynů pro „sběrače“ podpisů pod prohlášení Charty.
