Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Chávez čaruje s ostatky legendy

Česko

Venezuelský prezident prý nechal exhumovat ostatky Simóna Bolívara kvůli expertize. Ale až moc nápadně toho využívá

CARACAS,,Muž jako Bolívar neumírá, jeho ostatky nejsou mrtvé,“ hřímal venezuelský prezident Hugo Chávez ve slavnostním projevu u příležitosti exhumace ostatků Simóna Bolívara, slavného venezuelského generála, který v 19. století vedl boj za nezávislost jihoamerických kolonií na Španělsku. Otevření jeho hrobky přišlo velmi nečekaně a v neobvyklou ranní hodinu. Stalo se tak týden před oslavami 227. výročí Bolívarova narození, dva měsíce před parlamentními volbami a v době, kdy vláda čelí nelehké domácí i mezinárodní situaci. Spekulace o smyslu mimořádné akce proto nadále hýbou nejen Venezuelou. Podle oficiálního vysvětlení byla důvodem exhumace nutnost podrobit Bolívarovy ostatky moderní expertize a zjistit pomocí testů DNA, že se skutečně jedná o slavného „Osvoboditele“. Vědci by také měli určit, jaká byla skutečná příčina Bolívarovy smrti - zda zemřel na tuberkulózu, nebo byl otráven.,,Je dobré, aby se Bolívarovým ostatkům dostalo moderního zakonzervování,“ upřesňuje prezident, který celý proces výzkumu zaštiťuje. K dohadům o podivném načasování noční akce prezident řekl, že její uskutečnění nebylo ničím překvapivým.,,Vše jsme naplánovali již před třemi měsíci.“ Na veřejnost však tato informace nikdy nepronikla. Přípravy na exhumaci začaly již týden před převozem symbolických ostatků Bolívarovy milenky a spolubojovnice Manuely Saenzové do Caracasu. Manuela platí v současném diskurzu Huga Cháveze za vzor neohrožené, uvědomělé revolucionářky a moderní ženy. Ačkoli se provdala za anglického obchodníka z peruánské Limy, bojovala po boku Simóna Bolívara v posledních osmi letech jeho života. Schránka s půdou z hromadného hrobu v peruánské Piaře, kde byla v roce 1856 pohřbena, doputovala do Venezuely symbolicky přes Ekvádor a Kolumbii, které za Bolívarovy vlády tvořily Velkou Kolumbii. Za účasti Huga Cháveze a ekvádorského prezidenta Rafaela Correy ji pak uložili v Národním panteonu vedle Bolívarova hrobu. Ve chvíli národního pohnutí vygradovaného televizními projevy však nikdo nečekal, že Bolívar svou osvoboditelku opět velmi brzo opustí.

Chávezova volební strategie,,Čachrování“ s národními symboly a prezidentovy hodinové televizní projevy donekonečna vyzdvihující Bolívarovu velkolepost mají dnes především jasně volební podtext. Na to upozorňuje Luis Vicente León, šéf agentury průzkumu veřejného mínění Datanalisis.,,V prezidentově kampani se nově vyprofilovaly tři hlavní osy,“ vysvětluje. „Je to obnova patriotismu, oslabování opozičních institucí schopných ovlivnit veřejné mínění, jako jsou katolická církev či opoziční média, a hledání a trestání viníků současných vládních skandálů.“

Datanalisis dodává, že na odkaz Simóna Bolívara slyší většina populace, a tím se důraz na obnovu aktivního i pasivního patriotismu ukazuje jako velmi účinný nástroj kampaně. Prezident se navíc považuje za vtělení Osvoboditele a ztotožňuje svou revoluční misi s tou Bolívarovou. Cílené využití národního symbolu k předvolebnímu boji potvrzuje také expertka na politický marketing Carmen Beatriz Fernandezová z IESA:,,Vláda používá skandál jako svou hlavní komunikační strategii,“ říká a dodává: „Záměrem je kontrolovat jeho prostřednictvím témata veřejné diskuse a směřovat je k věcem, které živí pozitivní obraz vlády. Exhumace Bolívara tomu přesně odpovídá.“ Černá magie z Kuby Nicméně nikdo ještě jasně nevysvětlil, proč proběhlo otevření hrobky v tak neobvyklou dobu - mezi druhou a třetí hodinou ranní - a za světel kamer.

Nejen v ulicích, ale i na akademické půdě kolují spekulace dávající celou událost do spojitosti s rituály kubánských čarodějů zvaných santeros, jejichž víru prezident Chávez podle všeho vyznává. Panuje přesvědčení, že on sám i mnoho členů vlády se obklopuje právě kubánskými čaroději ovládajícími i učení černé magie zvané Palo Mayombe. Palo Mayombe se původně vyvinulo v africkém Kongu a v době otrokářství se dostalo do Karibiku, kde se bílá i černá magie pěstuje dodnes.,,Není náhodou, že si pro exhumaci vybrali právě 16. červenec. To je den Panny Carmen (La Virgen de Carmen), která je tzv. Oya, strážkyně světa mrtvých, a drží klíče od jeho brány. V tento den ji lze požádat o povolení k znesvěcení,“ vysvětluje jeden z venezuelských santeros v Caracasu.

A volba třetí hodiny ranní, která je přímo opačná hodině smrti Ježíše Krista, má své vysvětlení právě v symbolice černé magie. Santero dodává, že Paleros, stoupenci učení Palo Mayombe, mohou osobě, pro kterou rituál vykonávají, pomoci dosáhnout oslabení a podřízení jejích nepřátel a odpůrců.

Jakkoli neuvěřitelná se mohou zdát spiritualistická vysvětlení načasování celé události, faktem zůstává, že je o nich přesvědčena značná část populace. To potvrzuje i politoložka Fernandézová:,,Jsem si jistá, že toto byl důvod provedení exhumace za tolik neobvyklých podmínek.“

A Dashiel Lopez z nevládní organizace Súmate k tomu doplňuje:,,Má celá rodina je z Kuby, rituálů se santeros jsem se dříve také účastnil. V případě zvláštních okolností exhumace se mi spojitost jeví jako evidentní.“

V evropské realitě se může zdát absurdní skutečnost, že právě spirituální boj v minulosti vedl k potyčkám uvnitř venezuelské armády i Chávezovy vlády, ale je to tak. Střetávaly se tzv. evangelicos a santeros. Santeros se nakonec prosadili, což znamenalo odchod druhé skupiny.

Rozdělená společnost Proti exhumaci Simóna Bolívara a připravovanému vyzdvihnutí ostatků jeho sestry Marie Antonie se v médiích vyslovili jejich prapotomci, kteří chtějí chránit Bolívarovu důstojnou památku. Exhumace s nimi totiž nebyla předem konzultována. Názor veřejnosti na celou záležitost vesměs kopíruje její ostré politické rozdělení. Tomás Hernandez, mladý majitel obchodu se suvenýry, mrzutě říká:,,Celá událost je jen způsobem, jak upoutat pozornost, bez ohledu na to, zda tím prezident někoho urazí, nebo ne. Jestli hlava státu má takhle slabý respekt pro otce vlasti, sama si žádný nezaslouží.“ Jeho matka, šedesátiletá paní Carmen, má však jiný názor:,,Podle mě je exhumace a výzkum skvělý nápad! Bude-li to možné, sama bych chtěla Osvoboditele na vlastní oči vidět.“ Bolívarův osud však zatím zůstává zamlžený. Po ukončení výzkumu a zakonzervování by měl být uložen do nového panteonu, jehož stavba však ještě ani nezačala.

O autorovi| Nina Hönigová, spolupracovnice LN ve Venezuele

Autor: